Hra na hledání televizních radních

Už je to tu zase. Poslanci si tipují vhodné lidi, kteří by doplnili současnou Radu České televize. Na jaře se volba nepovedla, teď už by mělo všechno klapnout.

Ne že by poslanci hořeli láskou ke Kavčím horám, ale vypadá to, že nastaly trable v ráji. Nedaří se totiž pohnout s novelou mediálních rad, kterou prosazoval senátor David Smoljak. Objevují se dokonce informace, že chystané změny spadnou úplně pod stůl, protože jejich právní konstrukce nemá dost pevné základy.

Proto je nutné vybrat pět lidí, kteří v Radě České televize vydrží několik let a naředí její současné složení. Na televizní radu pod vedením Pavla Matochy je totiž vládní koalice celkem alergická. Důvodem jsou některá rozhodnutí přijatá v posledních dvou letech. Matochova rada například rozhodla o snížení bonusu generálního ředitele, jenže to podle poslanců udělala v rozporu se zákonem. Snížení odměny nepodpořilo dost radních, přesto ho rada považuje za platné.

Volební výbor sněmovny sestavil kandidátku s patnácti jmény, o nichž budou poslanci tajně hlasovat na začátku června. Na této sjetině najdeme uchazeče blízké ODS, KDU-ČSL, Pirátům i TOP 09.

Někdy je to dost průhledné: ve finále je třeba Ladislav Mrklas, který spoluzakládal soukromou vysokou školu CEVRO. Jiný finalista Bohuslav Fliedr kandidoval do Senátu za koalici KDU-ČSL a STAN, podobně to bylo s bývalým ředitelem Českého rozhlasu a Národní knihovny Vlastimilem Ježkem. Zájem o místo v televizní radě má také lovec dezinformátorů Bohumil Kartous, který stojí v čele Pražského inovačního institutu. Vznik této organizace předloni prosadila současná koalice na pražském magistrátu.

Je to tedy tradiční hra na to, že se všichni spontánně rozhodli zrovna teď kandidovat do Rady České televize a vůbec, ale vůbec to nesouvisí s politikou. Dobrá zpráva je, že finálový seznam nabízí osobnosti s různými světonázory a nejsou na něm prapodivné figury motivované především vztekem na zpravodajství České televize. Při veřejném slyšení zaznívala jak kritika údajně příliš liberálního vidění světa, tak nadšená obhajoba Kavčích hor. Oproti minulým letům ale nikdo nechtěl Českou televizi srovnat se zemí ani nezpochybňoval její roli v moderní společnosti.

Zákulisní drby tvrdí, že o pětici budoucích radních je už rozhodnuto. Posty mají získat například zmiňovaný Ladislav Mrklas nebo Vlastimil Ježek. Českou televizi příští rok čeká volba generálního ředitele, proto je důležité, aby rada zasedala v kompletním personálním složení. V neúplné radě by se těžko hledala shoda na jednom jméně generálního ředitele, protože podle zákona musí budoucí šéf Kavčích hor získat podporu minimálně deseti členů rady.

Ministerstvo kultury mezitím přemýšlí nad variantami, co dělat se zaseknutou novelou, která měla volbu radních rozdělit mezi sněmovnu a Senát. Vláda má tento záměr v programovém prohlášení, dokonce se závazkem, že chce změny přijmout ještě letos. Jenže při hlubším pohledu se ukázalo, že ambice senátorů narážejí na právní realitu. Problém je v tom, že není možné jen tak odvolat současné radní jenom kvůli tomu, že příště má členy rad volit i Senát.

Jednou z mála schůdných cest, jak by se toho dalo dosáhnout, by bylo zvýšení počtu členů Rady České televize. Nově přidané radní by pak Senát mohl zvolit. Jenže to znamená zvýšené náklady a za současné ekonomické situace je nepředstavitelné a neobhajitelné, aby se kontrolní orgán České televize rozrůstal jenom kvůli tomu, že je potřeba vyjít vstříc horní komoře parlamentu.

Anebo změny začnou postupně platit až po vypršení stávajících mandátů. Ty však jsou delší než volební období vlády. Například letos zvolení členové rady budou své funkce vykonávat až do roku 2028. Kdo ví, jak za takovou dobu vůbec bude vypadat tuzemský mediální trh? A podle jakého klíče by se takoví radní doplňovali, aby bylo schůdné rozdělení mezi sněmovnu a Senát?

Nakonec je tu ještě jedna cesta, jak vyměnit rady. Sněmovna si může otevřít cestu ke kompletnímu odvolání všech současných členů, když neschválí dvě výroční zprávy za sebou anebo konstatuje, že rada opakovaně neplní své povinnosti.

Jednak by tím ale připravila o mandáty i radní, které čerstvě zvolí a jednak chce vláda možnost hromadného odvolání radních úplně zrušit. Ale až pro příště. Teď by se ještě mohla hodit…

Vyšlo jako komentář v Hospodářských novinách, 23. 5. 2022