Srpen 1968 v dokumentech OSN

Prohlédněte si dokumenty Organizace spojených národů ze srpna 1968, ve kterých se probírala okupace Československa armádami Varšavské smlouvy. 

Dokumenty otevřete kliknutím na odkazy v textu. Pro zajímavost přidávám také dobové zpravodajství zahraničních médií.

21. srpna 1968

Kanada, Dánsko, Francie, Paraguay, Velká Británie a USA požádaly o svolání okamžitého zasedání Rady bezpečnosti OSN.

Sovětský svaz reagoval na žádost o svolání Rady bezpečnosti OSN:

„Není žádný důvod pro projednávání této záležitosti v Radě bezpečnosti OSN. Jak víte, vojenské jednotky socialistických zemí vstoupily na území Československé socialistické republiky na základě žádosti vlády tohoto státu, jež se obrátila na spojenecké vlády s žádostí o pomoc, včetně pomoci ve formě ozbrojených sil, vzhledem k ohrožení socialistického společenského řádu a ústavního zřízení Československa vyvolanému zahraniční a domácí reakcí. Sovětská vláda a vlády ostatních spojeneckých států se rozhodly vyhovět žádosti československé vlády o vojenskou pomoc v souladu se vzájemnými smluvními závazky a na základě příslušných ustanovení Charty Organizace spojených národů. 

Není třeba dodávat, že výše uvedené vojenské jednotky budou staženy z území Československé socialistické republiky, jakmile bude odstraněno současné ohrožení bezpečnosti a zákonné orgány shledají, že přítomnost těchto jednotek již není nutná.

Kroky Sovětského svazu a ostatních socialistických zemí jsou vyvolány úsilím o posílení míru a o to, aby nebyly podkopány základy evropské bezpečnosti. Pokusy prezentovat tyto akce v jiném světle nemohou v žádném případě narušit naše mírové záměry nebo umenšit právo socialistických zemí na individuální a kolektivní sebeobranu.

Sovětská vláda opakovaně varovala, že pokusy imperialistické reakce zasahovat do vnitřních záležitostí Československé socialistické republiky a do vztahů mezi socialistickými zeměmi nebudou tolerovány a budou tvrdě potlačeny. Využívá této příležitosti, aby znovu vyzvala všechny státy k přísnému dodržování zásad respektování suverenity a nezávislosti a nepřípustnosti přímé nebo nepřímé agrese proti jiným státům a národům. 

Z pověření sovětské vlády si Vás dovoluji informovat, že Sovětský svaz se důrazně staví proti projednávání této otázky v Radě bezpečnosti, neboť by to posloužilo zájmům určitých zahraničních kruhů, které reprezentují agresivní síly. Události v Československu jsou záležitostí, která se týká československého lidu a států socialistického společenství, které jsou vázány příslušnými vzájemnými závazky.“

Rada bezpečnosti OSN se sešla v 17:30 hod. newyorského času, zasedání skončilo zhruba po šesti hodinách. Vystoupili zástupci Československa, Sovětského svazu, Brazílie, USA, Kanady, Velké Británie, Alžírska a dalších států.

„Zástupce Československa (Jan Mužík) při něm vynikal důstojným a odvážným vystupováním. Stanoviska jeho vlády, která nám přečetl, byla historickými prohlášeními. Získala si a zasloužila obdiv celého světa,“ řekl o jednání britský delegát lord Caradon.

Zvukový záznam vystoupení Jana Mužíka

Přepis jednání Rady bezpečnosti

22. srpna 1968

V 10:30 newyorského času se znovu sešla Rada bezpečnosti OSN. První část jednání trvala do 13:25, druhá část začala ve 21:00 a skončila až ve 3:55 ráno 23. srpna.

Brazílie, Kanada, Dánsko, Francie, Paraguay, Velká Británie a USA předložily návrh rezoluce Rady bezpečnosti OSN, která by odsoudila invazi vojsk pod vedením Sovětského svazu do Československa. Dodatečně se připojil Senegal.

„Rada bezpečnosti
připomíná, že Organizace spojených národů je založena na zásadě svrchované rovnosti všech svých členů,
je vážně znepokojena tím, že podle oznámení předsednictva ÚV KSČ vstoupila vojska Sovětského svazu a dalších členů Varšavské smlouvy do jejich země bez vědomí a proti vůli československé vlády, 
má za to, že akce vlády Svazu sovětských socialistických republik a ostatních členů Varšavské smlouvy, která spočívala v invazi do Československé socialistické republiky, je porušením Charty Organizace spojených národů a zejména zásady, že všichni členové se ve svých mezinárodních vztazích zdrží hrozby silou nebo použití síly proti územní celistvosti nebo politické nezávislosti kteréhokoli státu, 
je vážně znepokojena rovněž rizikem násilí a represí, jakož i ohrožením osobní svobody a lidských práv, které nemůže nevyplynout z vnucené vojenské okupace, 
bere v úvahu, že lid svrchovaného státu Československé socialistické republiky má v souladu s Listinou právo svobodně uplatňovat své sebeurčení a zařizovat své záležitosti bez vnějšího vměšování, 
1. stvrzuje, že svrchovanost, politická nezávislost a územní celistvost Československé socialistické republiky musí být plně respektovány, 
2. odsuzuje ozbrojený zásah Svazu sovětských socialistických republik a ostatních členských států Varšavské smlouvy do vnitřních záležitostí Československé socialistické republiky a vyzývá je, aby nepodnikaly žádné násilné nebo odvetné akce, které by mohly vést k dalšímu utrpení nebo ztrátám na životech, aby neprodleně stáhly svá vojska a ukončily všechny další formy zasahování do vnitřních záležitostí Československa; 
3. vyzývá členské státy Organizace spojených národů, aby uplatnily svůj diplomatický vliv na Svaz sovětských socialistických republik a ostatní dotčené země s cílem dosáhnout rychlého naplnění této rezoluce; 
4. žádá generálního tajemníka, aby předal tuto rezoluci dotčeným zemím, aby situaci neustále sledoval a aby Radě podal zprávu o plnění této rezoluce.“

Tuto rezoluci podpořili při hlasování v Radě bezpečnosti zástupci Brazílie, Číny, Dánska, Etiopie, Francie, Kanady, Paraguaye, Senegalu, Velké Británie a USA. Proti hlasovali zástupci Maďarska a Sovětského svazu. Zdrželi se zástupci Alžírska, Indie a Pákistánu. Rezoluce nebyla přijata, protože Sovětský svaz byl jako stálý člen Rady bezpečnosti OSN proti.

Socialistická Jugoslávie odsoudila invazi do Československa.

„Svazová výkonná rada vyjadřuje vážné znepokojení nad nezákonným vstupem ozbrojených sil Svazu sovětských socialistických republik, Polské lidové republiky, Německé demokratické republiky, Maďarské lidové republiky a Bulharské lidové republiky na území Československé socialistické republiky a odsuzuje okupaci jejího území. 

Ozbrojená intervence výše uvedených zemí, k níž došlo bez pozvání a proti vůli vlády a ostatních ústavních orgánů Československé socialistické republiky, představuje hrubé porušení svrchovanosti a územní celistvosti nezávislého státu a přímé popření obecně uznávaných zásad mezinárodního práva a Charty Organizace spojených národů. 

Vláda Socialistické federativní republiky Jugoslávie je toho názoru, že žádný stát nebo skupina států nemá právo rozhodovat o osudu jiné země a jejím vnitřním vývoji, ani přijímat opatření, která jsou v rozporu s veřejně deklarovaným přáním lidu a ústavních orgánů dané země.

Vojenský zásah proti Československé socialistické republice a vpád na její území nelze v žádném případě ospravedlnit, tím spíše, že tato socialistická země nikoho neohrožuje a ani se - jak jednoznačně prohlásila legitimní vláda a další ústavní orgány republiky - necítila ohrožena.

Vlády těch zemí, které se účastní vojenské intervence proti Československé socialistické republice, přebírají plnou odpovědnost za dalekosáhlé důsledky svého jednání. Ozbrojený zásah proti Československé socialistické republice představuje přímou podporu politiky síly, agrese a nebezpečné praxe neustálého zasahování do vnitřních záležitostí a nerušeného vývoje jiných zemí. Negativní důsledky se nedotknou jen Československé socialistické republiky, ale i zájmů a vztahů ostatních zemí, jejich vnitřní bezpečnosti a stability míru v Evropě a ve světě. 

Vyjadřujíc plnou solidaritu - v těchto těžkých chvílích - s lidem Československa, vládou a dalšími ústavně a zákonně zvolenými vedoucími orgány země, vláda Socialistické federativní republiky Jugoslávie vyslovuje plnou podporu požadavkům těchto legitimních představitelů Československé socialistické republiky, na stažení okupačních vojsk, na respektování nezávislosti a územní celistvosti ČSSR, na respektování svrchovaně vyjádřené vůle lidu Československa a na umožnění normálního fungování ústavních a politických orgánů Československé socialistické republiky. 

Vláda Socialistické federativní republiky Jugoslávie se obrací na vlády Svazu sovětských socialistických republik, Německé demokratické republiky, Maďarské lidové republiky a Bulharské lidové republiky, v očekávání, že tyto vlády přijmou naléhavá opatření, aby byla bezodkladně ukončena okupace území Československé socialistické republiky.“

23. srpna 1968

Brazílie, Kanada, Dánsko, Francie, Paraguay, Senegal, Velká Británie a USA navrhly další rezoluci.

„Rada bezpečnosti, znepokojena zprávami o současném vývoji v Československu, včetně zatýkání představitelů československého státu, žádá generálního tajemníka, aby jmenoval a neprodleně vyslal do Prahy zvláštního zmocněnce, který bude usilovat o propuštění a zajištění osobní bezpečnosti zadržovaných československých představitelů a který o tom podá urychleně zprávu.“

Jednání Rady bezpečnosti pokračovalo od 17:00 do 20:35 newyorského času, diskutovalo se například o osudu československých představitelů nebo postoji Jugoslávie.

Australský parlament odsoudil okupaci a vyzval ke stažení vojsk z Československa.

Zambijský prezident Kenneth Kaunda kritizoval vojenskou intervenci: „Jaké právo má jakýkoli národ, velký či malý, jaderná či nejaderná velmoc, vnucovat svou vůli jinému národu silou zbraní? Jaké morální ospravedlnění má Sovětský svaz a jeho spojenci k pošlapání suverénní vůle lidu Československa? (…) Tato země, která poznala, co může znamenat cizí nadvláda, vyjadřuje své nejhlubší sympatie československému lidu v hodině jeho těžké zkoušky. Nikdy neopomeneme vyjádřit svou solidaritu s utlačovanými lidmi na této zeměkouli a věříme, že spravedlnost nakonec vždy zvítězí.“

24. srpna 1968

Při zasedání Rady bezpečnosti OSN vystoupil český zástupce Jiří Hájek. Sovětský delegát kontroval prohlášením agentury TASS, že se v Moskvě uskutečnilo jednání československých a sovětských politiků, které proběhlo v „upřímné a přátelské atmosféře“. Jednání začalo v 11:30 newyorského času, přerušeno bylo v 16:15.

27. srpna 1968

Československo požádalo o stažení agendy z programu Rady bezpečnosti OSN. Zdůvodnilo to „dohodou“ uzavřenou mezi československými a sovětskými politiky na jednáních v Moskvě. Takzvaný Moskevský protokol otevřel cestu k normalizaci a setrvání okupačních vojsk v Československu.