Příběh aktivistky v letadle. Může být názor silnější než zákon?

Celý svět oběhlo na konci července video z mobilního telefonu pořízené na palubě letadla ve švédském Göteborgu. Mladá aktivistka si tehdy odmítla sednout, dokud nebude z paluby odveden afghánský uprchlík, který měl být deportován zpět do vlasti. Bylo to popisováno jako statečný akt občanské neposlušnosti v zájmu vyšší spravedlnosti. Studentka sociologie nakonec uspěla, opustila palubu společně s Afgháncem a zpožděné letadlo se mohlo vydat na cestu do Istanbulu.

Ten příběh ale není kompletní. Po doplnění celého kontextu jde o docela kuriózní zprávu. Protestující dívka Elin Erssonová není náhodná statečná pasažérka. A minulost afghánského uprchlíka na palubě rozhodně nebyla tak nevinná. Finští novináři z deníku Helsingin Sanomat při svém pátrání zjistili, že v letadle seděl Afghánec odsouzený k devíti měsícům vězení za opakované násilí na manželce a jejich dvou dětech. Švédové ho nakonec deportovali jindy. Erssonová připustila, že o něm vlastně nic nevěděla, ale chtěla mu pomoci jako člověk člověku. Měla informaci, že na palubě je starší Afghánec a ještě jeden mladší.

Jenže v případě toho mladšího, o kterého šlo především a jehož fotkou mávala při svém streamování z paluby letadla, si spletla spoj.

Šestadvacetiletý Ismail Khawari byl totiž deportován až o den později, a to přímým letem do Kábulu. Erssonovou kvůli jeho případu kontaktovala jeho rodina, která žije ve Švédsku. Žádost o azyl mu byla třikrát zamítnuta, takže odcestoval do Německa, kde o něj zkusil požádat znovu. Ale ani tam mu to nevyšlo, takže se vrátil za příbuznými do Švédska a právě při této příležitosti ho policie zatkla. V cele strávil osm měsíců.

Jednadvacetiletá dívka tvrdí, že chtěla "poukázat na nehumánnost švédského azylového systému". Je přesvědčena, že se uprchlíkům nedostává řádného zacházení podle práva a vládě jde jenom o vyhoštění co největšího počtu lidí. Sama působí ve spolku, kde se s několika dalšími lidmi věnuje mladým uprchlíkům, kteří do Švédska dorazili bez svých rodin. Aktivistická síť s protesty v letadlech nechce přestat. Erssonová naopak na svém Facebooku šíří leták, ve kterém ostatní nabádá, jak chováním na palubě zabránit odletu letadla. "Deportace je brutální praktika, která porušuje právo na svobodu pohybu. Svým chováním ji můžete zastavit a přitom nesete jen minimální osobní riziko," tvrdí plakát.

O její vlastní postup se ale zajímají policejní vyšetřovatelé, protože tím, že se odmítla podvolit příkazům kapitána, porušila švédské zákony. Výsledkem může být pokuta anebo až půlroční vězení.

Erssonové leží v žaludku především společnost Turkish Airlines, jejímiž spoji jsou vyhoštění žadatelé o azyl deportováni. Snaží se organizovat své přátele, aby bojkotovali konkrétní lety, ale prozatím to vypadá, že se to z různých důvodů moc nedaří. Není to levný protest: aby se vůbec mohl uskutečnit, musí si nejdřív koupit letenku, díky níž mohou na palubu. Jenže spoj už může být plně obsazený, Erssonová výzvy zveřejňuje den před odletem spoje.

Azylové řízení je velmi zdlouhavé. Jak popsal jeden z Afghánců v reportáži Deutsche Welle, také on obdržel rozhodnutí o vyhoštění, proti němuž se odvolal a už rok čeká na definitivní výsledek. Ve Švédsku se navíc blíží parlamentní volby, které se konají 9. září. A podobně jako v jiných zemích, i tady stoupá tlak na politiky, aby zpřísnili imigrační pravidla. Ačkoliv Erssonová může mít v dílčích věcech pravdu − žádný systém není bezchybný −, stále platí klíčová výhrada. "Váš pohled na věc nemůže stát nad platnými zákony," vzkázal jí jeden z komentátorů na YouTube.

Vytěžila zájem médií na maximum. Pečlivě shromáždila všechny odkazy na články o svém protestu, o rozhovor ji požádali novináři z Evropy i z USA. Původní stream z paluby letadla má více než pět milionů zhlédnutí. "Chci změnit pravidla své země," říká v něm. Tu možnost bude mít společně s dalšími Švédy už za dva týdny.

Ale těžko říct, co bude dělat, když většina voličů bude mít jiný názor než ona. Hlas ve volební urně je pořád silnější než "lajk" na Facebooku.