Okurková sezóna (sloupek pro Médiář)

Průjem jako téma v zemi, kde jsou nudné už i vládní krize.

Ještě nikdy se tak často nepsalo a nevysílalo o průjmu, jako letos. Četností svého výskytu v médiích kandiduje průjem na slovo roku 2011. Jenom rozhlas o střevních problémech vyvolaných bakterií EHEC odvysílal asi tři sta příspěvků, dalších víc než tisíc přisypala ostatní média.

Nejdřív byly na vině okurky. Pak to nebyly okurky, ale salát. A když očistili salát, zjistili, že by to mohly být sójové a fazolové klíčky z Dolního Saska. Nejsou, hledání tedy pokračuje. Vegetariánům není co závidět. Ještě týden a nezbude žádná zelenina, na kterou by nepadl stín podezření.

Až do roku 2011 to byla nevinná zelenina. Foto: Studio CI Art, Photl.com

Podle dostupných informací přitom bakterii EHEC podlehlo v celé Evropě asi 22 lidí. Při dopravních nehodách jich jenom v České republice měsíčně zemře zhruba dvojnásobek. Bakterie nemá v naší kotlině na svědomí nikoho, přesto průjem v počtu potištěných stran div nepřebíjí závažnější témata. Třeba situaci ve vládě kvůli reformám.

Pozoruhodným způsobem si s třeštěním kolem bakterie poradil například časopis Týden. Aktuální číslo sice vyšlo s palcovým titulkem ZELENÁ HYSTERIE, ovšem hned pod ním následuje řádek „TEROR VRAŽEDNÉ BAKTERIE: ČEHO SE BÁT V ČESKU“. Redakce jedním vrzem vyšla vstříc skeptikům i strašpytlům.

Lékaři a hygienici situaci klidní s tím, že nejlepší prevencí je mytí rukou, oplachování zeleniny a konzumace mléčných výrobků. Obvykle to pochopí dítě na základní škole. Veřejnost masírovaná médii však panikaří v hypermarketech a vyhýbá se zelenině obloukem. Nabídnout někomu okurkový salát je dnes chápáno bezmála jako posypání bábovky antraxem.

Čím větší jsou titulky a čím názornější jsou fotografie „zlé“ bakterie, tím menší jsou informace o lidech, kteří krvácivému průjmu podlehli. Kdo by si v té záplavě článků všimnul zpráv německých agentur, že umírali hlavně senioři a že téměř všechny oběti jsou z Německa?

Mediální dojem je hlavně díky bulvárním novinářům přesně opačný: šíří se „to“ nekontrolovatelně do okolních zemí. Když u nás hospitalizovali Američanku, která byla na návštěvě v severním Německu, ohlásil to Blesk titulkem „Smrtící nákaza je v ČR: První případ potvrzen!“. O pár dnů později turistku z Bulovky propustili – a stejně dopadne většina hospitalizovaných. Odejdou domů po svých. Což není žádná zpráva. Ke zprávě potřebujete mrtvolu. Koho zajímají živí?

Jenže ono to není tak dramatické ani s těmi mrtvými. Apokalyptické záběry masové, pardon, zeleninové nákazy, při níž padají mrtví hosté restaurací k zemi a na vidličce se jim ještě třepou listy salátu, se nekonají. V nemocnicích místo toho umírají důchodci a lidé s oslabenou imunitou, a navíc u některých není ani ještě prokázáno, že je zabila právě EHEC, protože trpěli dalšími vážnými nemocemi.

Téměř kompletní tabulka obětí je v tomto směru celkem vypovídající:

Stručně řečeno, pokud nepojedete do Šlesvicka-Holštýnska, čeká vás snad hezké léto. Hlavně si myjte ruce. Němci vám to ochotně předvedou v informačním videoklipu.