Netflix ohlásil velké investice v Polsku. Co z toho budeme mít?

Americký filmový gigant Netflix otevře ještě letos pobočku ve Varšavě, odkud chce řídit natáčení filmů pro svou streamovací aplikaci.

Střední a východní Evropu označuje za oblast s dlouholetou tradicí kreativních odvětví a nápaditými tvůrci. Jenom v Polsku tato firma investovala už 115 milionů dolarů (zhruba 2,5 miliardy korun), přičemž využila nejenom služby místních studií a štábů, ale nakoupila také scénáře. Dohromady dala práci asi 2600 lidem. „Varšavská pobočka Netflixu je přirozeným krokem v našem růstu, který výrazně usnadní budování dlouhodobé spolupráce v regionu a posílí stávající vztahy,“ poznamenal v této souvislosti regionální viceprezident Netflixu Larry Tanz.

Kancelář v polském hlavním městě bude v pořadí sedmá evropská pobočka Netflixu. Obchodní záležitosti řídí z Amsterdamu, centrum televizní a filmové tvorby založil v Madridu, s filmaři jedná také z Londýna, Berlína, Paříže a Stockholmu. Varšava se ale stane první lokalitou, která bude přímo strategicky odpovědná za natáčení ve východní Evropě. Tamní zaměstnanci budou mít na starosti také český, slovenský nebo maďarský trh. Pro polskou vládu je to potvrzení investiční atraktivity země pro technologické obry. Oznámení Netflixu totiž přišlo jen několik týdnů poté, co Google za téměř 700 milionů dolarů koupil moderní kancelářský komplex The Warsaw Hub.

Trochu nám může být líto, že tím technologickým centrem není Česká republika. Vzpomínáte ještě na to, jak jsme měli být motorem digitální ekonomiky a líhništěm světově úspěšných startupů po vzoru Izraele? Nějaké snahy tu sice jsou, ale celkově nás zastínily větší trhy, kde například rozvoj dopravní infrastruktury nezabere pětadvacet let. Dokonce ani virtuální podnikání se totiž neobejde bez fyzických kapacit a lidí.

Pro Netflix je středoevropská investice ideální způsob, jak si zajistit obsah, který zajímá předplatitele. Potřebuje mít náskok před konkurencí a odlišit se od ní. HBO nebo Disney zatím nemají tolik regionálního obsahu, i když Disney už rozjezd investic v Evropě ohlásil také. Dlouhodobou strategií Netflixu je nabízet každý týden novinky, ideálně alespoň jeden titul z vlastní tvorby. Do natáčení filmů významně investuje rovněž ve Francii, kde svými penězi uklidňuje znepokojené odboráře. Desítky milionů eur slouží jako náplast na zjitřenou národní hrdost, která se bojí amerikanizace kultury.

Na Chopinově letišti ve Varšavě jste z Prahy ani ne za hodinu a půl. Toto fyzické i mentální přiblížení manažerského rozhodování Netflixu prospěje také české audiovizi. Po umění tuzemských filmařů je obrovská poptávka už teď. Státní fond kinematografie dokonce musel na konci března vyhlásit stop stav pro daňové pobídky, neboť zájem o audiovizuální produkce v České republice byl takový, že vyčerpal letošní dotační rámec. Je to vítaná vzpruha pro filmaře i všechna navázaná pracovní místa, a navíc tato poptávka stále poroste. Objem produkce se totiž zvyšuje s každou další internetovou platformou.

Jenom by to chtělo, abychom světu dokázali nabídnout nejenom ruce, nohy a digitální triky, ale také atraktivní náměty. Netflix, HBO i Disney chtějí, aby se jim investice zaplatily hned několikrát. To znamená, že vyrobený film, seriál nebo pořad musí mít potenciál pro globální distribuci. Když se celý svět posadí na zadek z jihokorejské Hry na oliheň nebo španělského Papírového domu, proč by světový úspěch nemohl mít i český scénář? Argumentace, že je produkce takového seriálu nesmírně nákladná, je samozřejmě pravdivá – ale Netflix opakovaně ukázal ochotu vynaložit značné prostředky, pokud mají potenciál vydělat ještě větší peníze. Jenže zajímavých českých scénářů moc nenajdete a ambiciózní filmy se týkají českých problémů, což nezajímá nikoho na západ od Krušných hor.

Ostatně, už citovaný regionální viceprezident Netflixu připomněl, že právě v Polsku vzniklo několik úspěšných seriálů – například minisérie Temné lesy nebo thriller Bažina, a rovněž oceňované snímky jako Hyacint nebo Jak jsem se zamilovala do gangstera. Češi zatím přispěli produkčními kapacitami pro nejdražší trháky anebo seriálem o UFO od Petra Vachlera, a jinak musel Netflix sáhnout po licencích na už natočené filmy. Není čas na nové příběhy pro nové generace diváků?

Vyšlo jako komentář v Hospodářských novinách, 4. dubna 2022