Kolik technologií máš, tolikrát jsi rádiem. Anebo to neplatí?

Na jihozápadě Francie, asi dvě hodiny jízdy autem z Toulouse, leží klášter ze 13. století. Loni se stal námětem multimediálního projektu, který přibližuje jeho příběh.

Areál před devíti lety koupil francouzský miliardář a developer Olivier Laffon. K investici za půldruhého milionu eur ho přivedla vážná nemoc. Ve svých 38 letech onemocněl Parkinsonovou chorobou a rozhodl se věnovat své jmění na pomoc druhým. Budova v Gaskoňsku je jedním z takových projektů.

Život v areálu Carmel de Condom důkladně zmapovali novináři ze švýcarské frankofonní stanice RTS Culture. Posluchače seznámili s vyprávěním obyvatel kláštera a kolem jejich příběhů vystavěli interaktivní web, který provádí virtuální návštěvníky celým klášterem a pomyslně také společenskými souvislostmi. Areál má dvacítku stálých obyvatel, osamělé seniory, bezdomovce nebo bývalé alkoholiky, pro které se areál stal útočištěm po návratu z léčebny. Jezdí tam ale také přenocovat turisté anebo poutníci na svatojakubské cestě.

Myšlenka je taková, že klášter má být místem setkávání těch, kteří by se jinak nepotkali. Nemusí být věřící, nemusí se modlit, jen se dodržuje pravidlo společného stravování. Laffon vychází z přesvědčení, že když si lidé povídají a vyměňují zkušenosti, vzájemně se obohatí. Kdo chce, může se účastnit různých workshopů od jógy po počítačové kurzy. Řadu činností obstarají dobrovolníci.

Areál je volně dostupný turistům, ale pokud v něm budou chtít přespat, musí zaplatit. Taxa za noc se pohybuje kolem 25 eur se snídaní. Získané peníze jsou reinvestovány do areálu a služeb pro obyvatele.

Aby všechny souvislosti mohli redaktoři RTS Culture ukázat, museli sáhnout k multimediálním technologiím. Redakce si však uvědomovala, že převážný podíl posluchačů přijde prostřednictvím mobilních telefonů. Stránky projektu se tedy obsahově i strukturou mění podle toho, zda návštěvník používá mobil, nebo klasický počítač. Na malé obrazovce mají přednost osobní příběhy. Na velké je důležitější vizuální dojem z rozlehlého areálu.

Proč se něčeho takového ujala zrovna kulturní stanice veřejnoprávního rozhlasu pro francouzsky mluvící regiony Švýcarska? Inspirací byla kniha spisovatelky Pascale Kramerové, předloni oceněná národní cenou za literaturu. Kramerová sama prožila na místě celý rok, a vzniklo tak cosi jako sociální román o tom, jak soudržná je soudobá společnost. Za svými známými se vrátila s nahrávací technikou a představila posluchačům jejich příběhy a motivace. Na začátku dubna Švýcaři svůj projekt představili při soutěži na mezinárodním rozhlasovém festivalu Prix Bohemia Radio, kde se kromě tradičních disciplín poprvé hodnotila kategorie Multimédia.

V konkurenci ostatních přihlášek se nakonec umístili druzí. V porotě jsme ocenili přiléhavé použití technologií pro obohacení rozhlasového pořadu. Nešlo o využití maxima dostupných technologií, které ve výsledku přebijí obsah. Ani o ukázání, že můžete audio přilepit k čemukoliv. Ne, zvolené řešení podporovalo dojem z celého příběhu.

Podobné to bylo i u vítězného projektu, interaktivní nizozemské mapy drogového byznysu. Novináři zjišťovali, kudy do země proudí narkotika nebo kde se získává marihuana. Získali svědectví překupníků i pouličních dealerů. Podívali se do přístavů, kde jsou dodávky drog maskované v přepravních kontejnerech jako palety s konzervovaným jídlem. To všechno si můžete projít digitálně a v prostorovém zobrazení. Bronz si odnesl Český rozhlas za zpracování výročí okupace v srpnu 1968. Mnohahodinová rekonstrukce událostí v reálném čase, doplněná o koncert na Václavském náměstí nebo zážitek ve virtuální realitě, přenášela tehdejší emoce na současné posluchače.

Není důležité, kolika technologiemi disponujete, ale jaké a kdy vyberete, aby dohromady podpořily to, co chcete sdělit. Abych parafrázoval klasika, multimédia jsou krásná a přepychová věc, ale smysl si za ně nekoupíš. A ten by měla rozhlasová tvorba dávat především.

Vyšlo jako komentář v Hospodářských novinách 8. dubna 2019