Když cenzurovat, tak pořádně. Ne jako v Británii

Čerstvá analýza britského státního úřadu popisuje, jak probíhá cenzurování internetu. Aby předešla tomu, že popsané postupy poslouží jako návod na obranu, jsou některé pasáže pro veřejnost začerněny. Komické je, že jsou začerněny špatně, takže si je může každý přečíst.

Ve Velké Británii se podobně jako v jiných zemích Evropy diskutuje o možnostech odříznutí uživatelů od internetových stránek, které porušují autorská práva. Ministerstvo kultury se obrátilo na úřad Ofcom (britská obdoba naší Rady pro rozhlasové a televizní vysílání kombinovaná s telekomunikačním úřadem), aby si ujasnilo některé technické otázky.

Ministerstvo například zajímalo, jestli je vůbec možné přístup k nežádoucím stránkám zablokovat. Také chtělo vědět, co by takové blokování obnášelo a jestli by to nebylo s ohledem na požadovaný výsledek příliš komplikované. Ptalo se i na možnost blokování kusů stránek a jeho teoretickou přesnost.

Ofcom odpovědi zpracoval v podobě padesátistránkové analýzy se dvěma přílohami [PDF]. „Jsme přesvědčeni, že je určitě možné bránit v přístupu k zakázaným stránkám s využitím některé z technik, které popisujeme,“ píše úřad v závěru dokumentu. Blokování považuje za normální i v evropském kontextu, odvolává se konkrétně třeba na nové zákony chystané ve Španělsku i na zkušenosti britské Internet Watch Foundation při blokování serverů s dětskou pornografií.

Zároveň ale upozorňuje, že každá technika má svá úskalí, která by vláda měla vzít na vědomí předtím, než přistoupí k praktickému blokování. Za nejefektivnější považuje hloubkovou analýzu paketů: „Použití hloubkové analýzy paketů však není bez rizika, protože naráží na otázky ochrany soukromí a je extrémně obtížné ji se stávajícími technologiemi nasadit.“ Jednodušší a levnější by podle Ofcomu bylo blokování DNS, které ale obstojí jen do doby, než se bude používat DNSSEC.

Ofcom své studie, analýzy a poradní materiály běžně zveřejňuje, a stejně postupoval i v tomto případě. Předtím ale ministerstvo kultury sáhlo k několika cenzurním úpravám výsledného textu, protože jsou v něm podrobně popsány různé metody blokování stránek a naznačeny způsoby, jakými bývají obcházeny. Úřad na to upozorňuje hned na titulní stránce dokumentu s tím, že by mohly být zmařeny snahy Internet Watch Foundation, pokud by bylo jasné, jak obejít metody, které při blokování webů s dětským pornem používá.

Zpráva se tedy po redakčních úpravách objevila volně ke stažení na oficiálních stránkách Ofcomu a avízo na ni ve středu 3. srpna v 10:31 dostali všichni novináři z oboru - včetně mě, protože Ofcom odebírám kvůli rozhlasové digitalizaci ve Velké Británii. Soubor je uložen ve formátu PDF. Není přitom bez zajímavosti, jakou formu cenzury státní úředníci zvolili.

Problematické pasáže totiž začernili tak, že ve Wordu použili funkci zvýrazňovač a nastavili mu černou barvu. Cenzurovaný text tam ovšem nechali. Zřejmě v domnění, že když není černý text na černém pozadí vidět, tak se k němu nikdo nedostane.

I když je výsledné PDF uloženo s funkcí zakázaného kopírování, stačí málo a získáte i pasáže, které cenzurní zvýrazňovač zakryl. Stačí dokument převést třeba do formátu DOC a otevřít ho ve Wordu. Já k tomu použil internetovou stránku Online Convert. Výsledný dokument ve Wordu má 4,8 MB. I já použil zvýrazňovač, tentokrát žlutý. A výsledek? Pohodlně si čtu „nežádoucí“ pasáže.

Vlevo původní PDF dokument otevřený v Adobe Acrobat Readeru. Vpravo ten samý dokument, ovšem převedený do Wordu.

Ne že by dokument ukrýval nějaká překvapivá zjištění a fígly, které odborníci na internetové připojení neznají. Koneckonců, je to materiál, který slouží jako podklad pro vyšší úředníky britského ministerstva kultury, proto se zabývá i zdánlivě triviálními věcmi.

Tohle si neměl nikdo přečíst...

Je to ovšem také hezká ukázka nepochopení moderních technologií. A přiznejme si, že působí trochu paradoxně, když odborný technický dokument vyhoří na tak banální věci, jako je zvýrazňovač ve Wordu…

Černá fixka holt na monitoru nefunguje.