Finové hledají novou podobu médií veřejné služby

Vypnutí analogového televizního signálu se stalo ve Finsku impulzem k úvahám o nové podobě financování médií veřejné služby. Politici se chtějí zaměřit na systém koncesionářských poplatků i podporu původní tvorby.

Ve Finsku kontrolují placení koncesionářských poplatků specializovaní inspektoři. Deník Helsingin Sanomat upozornil, že někteří politici se budou snažit jejich činnost buď nově definovat, nebo inspektory úplně zrušit. Důvodem má být, že s digitálním televizním vysíláním razantně stoupá počet zařízení, které ho mohou přijímat. Ta je pak obtížné kontrolovat. „Logika televizních poplatků nemůže zůstat stejná, pokud existuje tolik distribučních kanálů,“ argumentuje například ministryně komunikací Suvi Lindén.

Ještě do konce letošního roku by se měli zástupci parlamentních stran sejít v pracovní skupině k otázkám financování veřejnoprávní korporace YLE po roce 2010. Konkrétní náměty zatím známy nejsou, první náznaky se už ale objevují. „Koncesionářský poplatek je nespravedlivý. Čtyřčlenná rodina s vysokými příjmy teď může sledovat televizi za stejný obnos jako důchodce s nízkým příjmem,“ míní například Annika Lapintie, předsedkyně parlamentního klubu Levicové aliance.

YLE je v poslední době podrobována tvrdým útokům. A nezaznívají jen z politické scény. Například univerzitní profesorka Johanna Jääsaari z jihofinské Åbo Akademi ve své doktorské práci srovnávala finské a kanadské vysílání veřejné služby. „Zvláštní pozice YLE dusí kulturu a veškeré inovace na poli sdělovacích prostředků,“ uvedla například. Podle profesorky není YLE schopna rychle reagovat na proměny okolního světa.

V Kanadě musí plnit úkoly veřejné služby všichni provozovatelé televizního vysílání. Pravidelně musí vydávat podrobné zprávy o jejich plnění a zveřejňovat plány, jak budou podporovat kanadskou národní kulturu a identitu. Na tyto úkoly dostávají částečně příspěvky z veřejných financí. „Tento model podpory kultury by mohl fungovat i ve Finsku,“ uvedla Jääsariová. Politikům doporučila, aby agendu vztahující se k YLE přesunuli pod ministerstvo kultury. Nyní ji spravuje ministerstvo dopravy a spojů.

Generální ředitel YLE Mikael Jungner se změnám brání. Zrušení inspektorů by podle něj vedlo k podkopání celého systému koncesionářských poplatků. „Inspektoři zajišťují, že koncesionářské poplatky neplatí jenom nejpoctivější Finové,“ řekl listu Helsingin Sanomat. Odmítnul také úvahy Jääsariové o financování YLE ze státního rozpočtu. „YLE byla koncipována jako nezávislý mediální subjekt. Rozpočtové financování by byl krok zpátky a zkomplikoval by jakékoliv dlouhodobější plánování,“ argumentuje Jungner.

Postavil se i proti dalšímu plánu ministryně Lindenové, která míní, že by YLE měla snížit objem vlastní produkce, protože ohromným množstvím původních pořadů deformuje trh. „Výroba pořadů by měla zůstat v rukou tuzemských producentů. Situace je úplně opačná, než jak ji popisují naši odpůrci. YLE trhy nedeformuje, ale vytváří. Za své digitální projekty by si YLE zasloužila nějakou podnikatelskou cenu,“ dodal Jungner, který došel k závěru, že YLE podporou digitalizace otevřela nové trhy pro komerční subjekty.