Chystaná ochrana osobních údajů zkomplikuje život českým webům

Evropská unie navrhla nové nařízení, které má chránit uživatele internetových stránek před nadměrným shromažďováním osobních údajů. Podle kritiků je přehnané a bude mít rozsáhlé dopady nejen na internet, ale na každou firmu, která shromažďuje údaje od svých zákazníků.

Návrh nového nařízení o ochraně osobních údajů byl zveřejněn v lednu, a to i v češtině, ale doteď se o něm moc nemluvilo. „Ochrana osobních údajů je základním právem všech Evropanů. Občané však vždy pocit plné kontroly nad informacemi o sobě nemají. Mé návrhy pomohou vytvořit důvěru ve služby poskytované on-line: lidé budou díky nim lépe informováni o svých právech a budou mít nad informacemi o sobě větší kontrolu,“ řekla při představování dokumentu místopředsedkyně Evropské komise Viviane Redingová. 

Pokud by nařízení prošlo ve stávajícím znění, bude to podle podnikatelů znamenat neúměrnou finanční, administrativní a organizační zátěž. Za osobní údaje hodné ochrany mohou být považovány i IP adresy nebo informace uložené v tzv. cookies, malých souborech, které se ukládají do počítače například při přihlašování do e-mailu. 

Firmy nad 250 zaměstnanců by také musely zřídit pracovní pozici inspektora osobních údajů, který by dohlížel na to, jestli je s osobními daty zákazníků či uživatelů zacházeno správně. Vznikla by také povinnost hlásit do 24 hodin každý „bezpečnostní incident“, při kterém by mohlo dojít k úniku citlivých dat, včetně ztráty firemního mobilu nebo notebooku. 

Na problematických místech návrhu se vzácně shodují státní úředníci i podnikatelé. 

„Nové předpisy by mohly vést ke zrušení zákona o ochraně osobních údajů,“ varoval předseda odpovědného úřadu Igor Němec na odborném semináři, který uspořádala společnost Seznam.cz. Háček je totiž právě ve slově „nařízení“, které znamená, že by se dokument na rozdíl od směrnic Evropské komise nezapracovával do českých zákonů, ale byl by závazný tak, jak by ho odhlasoval Evropský parlament. 

Výkonný ředitel Seznamu Michal Feix označil chystaný předpis za šikanující a nejasný. „Text zcela jistě ovlivní nejenom internetové firmy, ale i všechny další, protože je cílen na úplně všechny společnosti, které nějakým způsobem nakládají s osobními údaji.“ Podobně tvrdá slova volila také Kateřina Hrubešová ze Sdružení pro internetovou reklamu: „Nařízení bude mít likvidační dopad na internetové aktivity, nehledí na dostatečnou svobodu projevu.“ 

Jako „obrovský, nejasný a šikanující“ zhodnotil návrh i Petr Habarta z odboru bezpečnostní politiky ministerstva vnitra. „Problém nebyl v tom identifikovat, s čím vším nesouhlasíme, ale co vlastně chce Evropská komise,“ podotkl a dodal: „Je snazší vypočítat, na co se to nové nařízení vztahovat nebude, například na obranné složky státu. Doufejme. Jinak je asi budeme muset rozpustit,“ glosoval dopady nařízení Habarta. 

Podle právničky Seznamu Márie Čuhelové se kvůli vágním definicím v nařízení může stát, že jako osobní údaje bude vykládáno cokoliv, včetně smyšlených přezdívek při vstupu do webových služeb, které dnes ochraně nepodléhají. Provozovatelům internetových stránek určených dětem přidělá vrásky povinnost získat souhlas zákonného zástupce dítěte mladšího 13 let se zpracováním osobních údajů. 

Právník společnosti MAFRA, která provozuje například server iDNES.cz, vidí problém také v dopadech na žurnalistiku a redakční postupy médií. Nařízení neobsahuje žádné výjimky pro sdělovací prostředky. „Podstata nařízení je bez zakotvení výjimek neslučitelná se svobodou projevu,“ varoval Vladan Rámiš. „Nařízení sice není koncem svobodné žurnalistiky ani svobodného politického blogování, ale je tak detailní, že může být velmi snadno zneužito.“  

Předpis zakazuje zveřejňování osobních údajů, tím je podle něj v konfliktu se samou podstatou publikační činnosti médií. Text stanovuje speciální kategorie (zdravotní stav, původ, rasu, sexuální orientaci apod.), kterým přiznává ještě vyšší ochranu. 

„Ale dokážu si představit zdravotní stav, na němž je zvýšený zájem médií. Třeba když předseda vlády bude mít nemoc, která mu znemožní vykonávat úřad, nebo když bude na prezidenta spáchán atentát,“ uvedl Rámiš. Podle něj to brání svobodné diskuzi o veřejných tématech. Nařízení rovněž stanovuje právo na přístup k údajům a informacím o jejich původu, to zase popírá žurnalistickou výsadu na ochranu zdroje. 

Češi protestují, ale nejsou slyšet

Odmítavý nebo rozporující postoj už vyjádřily vlády Švédska, Německa, Francie, Itálie nebo Belgie. České protesty moc slyšet nejsou a nařízení u nás není předmětem veřejné diskuse. Kromě Seznamu své připomínky vyjádřila ještě IBM, výhrady má rovněž Svaz průmyslu a dopravy. 

„Nařízení nerespektuje globálnost elektronického trhu. Reálně to postihne jenom firmy, které mají sídlo v České republice,“ konstatoval Ivan Vrzal, který je ve Svazu průmyslu a dopravy členem expertního týmu pro informační technologie.

S tím souhlasí i výkonný ředitel Seznamu Michal Feix. Velkých celosvětových hráčů, kteří mají sídlo jinde než v Evropské unii, se totiž nařízení týkat nebude a budou tak ve výhodě proti firmám z členských států EU. 

„Umíme se potkat s podobně velkými společnostmi, ale často nepodnikají v České republice nebo Evropské unii, a jejich zájem ovlivňovat dění se odvíjí od toho, jestli je to pro ně výhodné, nebo zda získávají konkurenční výhodu tím, že se na ně nařízení nevztahuje,“ upozornil Feix. 

Nejasnosti panují také kolem odpovědnosti za ukládání dat v rychle se množících cloudových službách, které mohou mít sídlo a servery na druhém konci světa mimo působnost Evropské unie, i když mají smlouvu s českou firmou. 

Připomínky za Českou republiku mají na starosti ministerstvo vnitra a Úřad pro ochranu osobních údajů. Podle rámcové pozice, schválené v březnu tohoto roku, Česká republika návrh v zásadě podporuje, má k němu ale řadu připomínek. Mimo jiné nesouhlasí s tím, aby šlo o nařízení Evropského parlamentu, které si členské státy nebudou smět přizpůsobit národním zvyklostem. 

„Jde o průřezovou problematiku, která se týká téměř všech činností státu, podnikatelského sektoru i veřejnosti, a která je dosud upravena v řadě právních norem. Dlouhý výčet pravomocí svěřených Komisi, jakož i kuriózní řešení národních výjimek z nařízení ve zvláštních situacích naznačují, že vhodnější právní formou by mohla být směrnice,“ konstatovala vláda Petra Nečase ve svém obsáhlém stanovisku.

Konzultace k materiálu budou podle dosavadních informací pokračovat nejméně do poloviny roku 2013. Pokud nařízení projde Evropským parlamentem, začne platit dva roky po svém schválení.