Z WordPressu na Posterous a zase zpátky

Jsou to dva roky, co jsem se rozhodl, že mám už dost starostí s vlastní instalací WordPressu a začal jsem psát nový blog na Posterous. Počáteční nadšení z možností této blogovací služby ovšem vyprchalo, naopak přibývaly další technické problémy, a tak jsem se vrátil zpátky k WordPressu. Ale něco se přece jenom změnilo.

Blogovací služba Posterous
Blogovací služba Posterous

Když jsem WordPress v únoru 2011 opouštěl (psal jsem na něm původní blog Blok), měl jsem tohoto redakčního systému právě tak dost. Udržoval jsem ho totiž kompletně ručně, a to vlastně od doby, kdy se ještě jmenoval b2 (místo pro nostalgické povzdechnutí pamětníků). Sice jsem ho měl absolutně pod kontrolou, ale s postupem času jsem už jednoduše nestíhal všechny bezpečnostní záplaty – ať už WordPressu jako takového, nebo různých pluginů, které vychytávaly chybějící funkce. Do toho jsem čas od času svedl nějaký ten nerovný zápas s možnostmi různých hostingů, nastavením PHP, timeouty málo výkonné databáze a mnoha dalšími svérázy, které robustní instalace WordPressu přináší.

Posterous byla v té době geniálně jednoduchá služba. Stačilo poslat nový příspěvek mailem na speciální adresu – a on se sám vydal, včetně všech připojených obrázků a odkazů na videa! Z připojených fotek se automaticky staly galerie, z dokumentů náhledy s odkazem na plné znění. Bylo to tak snadné, že jsem se už nikdy nechtěl k WordPressu vrátit.

Jenže majitelé Posterous se nakazili stejnou chorobou, která zabíjí IT projekty po celém světě. Přišlo jim, že mít jednoduchou službu je málo, že by toho měla umět víc. A tak se z Posterous stal Posterous Spaces, megalomanský pokus o sociální síť, který nikdo nedocenil. Hlavně proto, že se zhoršila dostupnost blogů. Vypadávaly jednotlivé funkce i servery. Službu nejprve pohltily její vlastní ambice, pak ji pohltil Twitter.

Ten ji koupil proto, aby ji mohl zavřít. Ačkoliv se to zdá skoro neuvěřitelné, opravy problémů trvaly ještě déle. Když jsem 12. února poslal na Posterous příspěvek, mělo zrovna e-mailové publikování jeden z tradičních výpadků. Znovu začalo fungovat po třinácti hodinách, beze slova vysvětlení nebo omluvy. Tým Posterous už moc nereagoval ani na Twitteru. Nakonec se ozval na blogu, kde jen potvrdil, o čem zahraniční servery spekulovaly už delší dobu: Posterous 30. dubna definitivně končí.

Uživatelé dostali k dispozici nástroj na automatickou zálohu svých příspěvků. Bylo by to fajn, kdyby i tuhle funkci neprovázely problémy a nedodělky. Zálohu jsem musel generovat třikrát. Poprvé to trvalo asi 48 hodin a výsledkem byl soubor s nulovou velikostí. Podruhé systém vyplivl jen třetinu příspěvků s rozházenou diakritikou. Teprve při třetím pokusu jsem dostal kompletní soubor, i když místy se svéráznou podobou diakritiky, protože Posterous vždycky všechny znaky české abecedy zapisovalo v podobě HTML entit. Naštěstí na to existuje převaděč, i když je celkem opruz kopírovat do něj ručně obsah jednotlivých XML souborů a následně zase zpátky kopírovat výsledek.

Naštěstí jsem zálohu použít nemusel. Vzal jsem WordPress na milost a díky tomu, že jsem už pár let na hostingu od HostMonsteru, jsem ani neměl starosti s instalací a údržbou. WordPress je součástí mnoha skriptů, které lze na HostMonsteru zprovoznit jedním kliknutím, včetně všech aktualizací. Do hotové instalace jsem jenom přidal plugin Posterous Importer, který ve svém návodu doporučuje Misantrop. Pak jsem plugin nakrmil přihlašovacím jménem, heslem a adresou původního blogu, on nad tím chvíli chroupal a za pár minut bylo hotovo.

Příspěvky se naimportovaly se správným kódováním, přetáhly se také připojené obrázky. Přesto není plugin dokonalý. Komprese náhledových obrázků je dost vysoká, velké soubory zůstaly na Posterous (musel jsem je nahrát ručně) a pokud jste v původních příspěvcích používali přehrávač MP3 souborů, musíte takové články ručně opravit. Někdy se také špatně převedla vložená videa, ať už z YouTube, nebo z Vimea. Já ale neměl na Posterous tolik textů, takže mi oprava nezabrala tolik času.

Blog je zkopírován sem, Posterous se může odebrat na smetiště dějin a já s potěšením zjišťuji, že WordPress urazil pěkný kus cesty vpřed. Já už se nikam stěhovat nehodlám.

Přinejmenším do doby, než to zabalí i WordPress.

• 809 zobrazení tohoto článku

Odebírejte

Filip Rožánek

Novinář, analytik, lektor nových médií a digitálního marketingu. V současné době editor Digizone.cz, předtím šéfredaktor Marketing & Media, redaktor Hospodářských novin, analytik a vedoucí webeditorů v Českém rozhlase. Externě spolupracuji i s dalšími médii.
Filip Rožánek
Odebírejte