Soukromá rádia se k digitalizaci staví opatrně

Rada pro rozhlasové a televizní vysílání uspořádala ve středu seminář, na kterém chtěla zjistit, jak se současná komerční i veřejnoprávní rádia staví k digitálnímu rozhlasovému vysílání. Výsledek? Soukromá rádia přenechají veškerou aktivitu Českému rozhlasu. Sama do celého procesu vstoupí až v okamžiku, kdy budou mít jistou ekonomickou návratnost digitálního vysílání. A i pak budou hlavně klonovat své zavedené stanice.

Seminář zahájil Tomáš Řapek z firmy Teleko svou prezentací o digitálním rozhlasovém vysílání za hranicemi České republiky. Řapek je zároveň členem organizace WorldDAB Forum (resp. WorldDMB Forum). To je nevládní mezinárodní organizace, sdružující výrobce zařízení, provozovatele sítí i vysílatele. Sto dvacet členů z celého světa si navzájem v několika komisích vyměňuje své zkušenosti.

Řapek připomněl, že rychlé šíření digitálního rozhlasu je motivováno nabídkou kvalitního obsahu, dobrým pokrytím, bohatým sortimentem dostupných přijímačů, zvládnutým regulačním rámcem, kvalitním marketingem a silnou podporou od všech účastníků procesu. „Průkopníkem všude byl veřejnoprávní rozhlas,“ upozornil Řapek, „snad jenom s výjimkou Itálie, kde běží v hlavním multiplexu soukromá stanice Radio Lombardia.“ Když pokrytí signálem vzroste, vstupují na digitální trh také komerční provozovatelé. „Letošní ženevská kmitočtová konference nám nadělila tři sady DAB kanálů s možností sestavit regionální nebo celoplošné pokrytí ve III. pásmu, v L-bandu máme okamžitě k dispozici jeden celoplošný příděl a dvě vrstvy pro lokální nebo regionální pokrytí,“ dodal ke kmitočtové situaci v České republice. „Lze též uvažovat o startu DABu v L-pásmu a až se uvolní III. pásmo, tak přejít do něj,“ nastínil osvědčenou německou cestu.

Některá fakta o digitálním rozhlasovém vysílání



  • Existuje již 300 typů přijímačů, které zvládají digitální rozhlas (DAB), a dalších 100, které si poradí s vysíláním v normě DMB. Výsledkem sbližování technologií jsou již prodávané mobilní telefony, na kterých je možné naladit rádia v systému DAB.

  • Ke konci letošního roku dosáhne počet prodaných přijímačů 5 milionů kusů.

  • V přepočtu přijde jeden přístroj průměrně na 1200 Kč.

  • 40 zemí testuje nebo pravidelně vysílá digitální rozhlasový signál (v Evropě například i takové země jako Litva, Estonsko, Maďarsko, Turecko, Slovinsko nebo Rumunsko). Nejvíce se DAB rozvíjí ve Velké Británii, Švýcarsku, Dánsku nebo Norsku.


(Zdroj: Tomáš Řapek)

Hledáme brod, uprostřed vod…

Výmluvný postoj k digitalizaci rozhlasového éteru zaujal Michal Zelenka, prezident Asociace provozovatelů soukromého vysílání. Sám se označil za digitálního skeptika. „Digitální skepse pramení z několika věcí, které jsou vidět na první pohled kolem nás. Snad kromě Velké Británie digitální vysílání v Evropě v žádném státě nefunguje dobře,“ míní Zelenka. „V Bavorsku, které je velmi podobné naší zemi, existuje asi dvacet digitálních rádií. Ve výzkumech nezaznamenala žádnou poslechovost. Z hlediska komerčního ta rádia zatím nefungují,“ vysvětlil.

Debaty o digitalizaci rádií v Česku označil za stahování kalhot v době, kdy je brod ještě hodně daleko. „Televizní digitalizace se zatím nijak nerozběhla a neznám žádný stát na světě, kde by rozhlasová digitalizace tu televizní předběhla,“ uvedl. Čas na digitalizaci rádií podle něj nastane až tři roky po úplném přechodu na digitální televizní signál.

Zelenka je přesvědčený, že by průkopníkem digitálních technologií měl být Český rozhlas. „My jsme úplně nadšení,“ poznamenal, „to je totiž ten, co to má dělat, co na to má peníze. A dokonce je má z veřejných zdrojů, to znamená všechny naše peníze.“ Osobně nevěří tomu, že si posluchači budou pouštět digitální rádia na své televizi, nebo na speciálních přijímačích.

Naladíme Evropu 16?

Optimismem nehýřili ani zástupci mediální skupiny Lagardere, do níž v Česku patří například stanice Frekvence 1 nebo Evropa 2. „Rozdíl kvality mezi FM vysíláním a DAB vysíláním je v celé řadě případů zanedbatelný a troufám si říct, že z hlediska posluchače zanedbatelný úplně,“ vzal si slovo výkonný ředitel Miroslav Hrnko. „Ale podle mě to není důležité. Důležitý je ekonomický model, na kterém by to fungovalo. Souhlasím s tím, že důležitý je atraktivní obsah. Ale atraktivní obsah stojí peníze a peníze nepadají z nebe, ale z trhu. Aby mohl být atraktivní obsah, musí být silní investoři. Aby mohli být silní investoři, musí být rozšířená platforma,“ argumentoval zástupce Lagardere.

„Posluchači nemají v současné době žádný důvod, proč opouštět analogové rádio,“ doplnil tiskový mluvčí Richard Klatovský. Pokud by se Lagardere do digitálního vysílání pustila, sloužily by současné FM stanice vedle své základní úlohy jako rozcestníky nebo upoutávky na digitální sestry. Programy vysílané digitálně by přitom byly pouze deriváty dvou hlavních stanic Lagardere, tedy Frekvence 1 a Evropy 2. „Posluchači si u nich zvykli, že budou dostávat svou kvalitu a předpokládáme, že značku budou následovat i do dalšího prostoru, kde bude vysílat,“ vysvětlil Klatovský. „Naše představa jsou desítky rádií, které budou mít specializovaný obsah odvozený od hlavního brandu. Můžeme si představit deset až dvacet sub-brandů, které jsou specializované jak muzikou, tak obsahem, tak zaměřením a které jsou jen velmi jemně odlišné mezi sebou,“ doplnil Klatovského slova Hrnko.

Další možnosti, jak motivovat zákazníky k nákupu digitálních přijímačů, Lagardere nevidí: „Narozdíl od digitálního televizního vysílání nebude potřeba vypnout FM vysílače, takže my musíme posluchače přesvědčit, aby si koupili nový přijímač a využívali ho,“ řekl tiskový mluvčí. „My chápeme vstup do DAB jako ekonomicky neefektivní. Dojde k roztříštění trhu na analogový a digitální,“ uzavřel svou krátkou prezentaci.

Ať tu cestu vyšlape někdo jiný…

Do třetice posílil skepsi soukromých provozovatelů Jaroslav Král ze společnosti Stamford Managing, pod kterou spadá síť regionálních a lokálních stanic. „My bychom velmi rádi expandovali do nových technologií, nabízeli nové formy obsahu a tím pádem třeba interaktivně komunikovali s posluchači a využili všechny možnosti, které nám ta technologie nabízí. Ale v tuto chvíli nechceme být průkopníky něčeho, po čem se za rok slehne zem, my se ekonomicky vyčerpáme a radovat se bude někdo jiný,“ obává se Král. „Velmi bychom stáli o to, aby tím průkopníkem byl někdo jiný, než vysílatel, jehož konkurenční pole je naplněné k prasknutí,“ apeloval Král, který zároveň sedí v představenstvu APSV. „Pokud to bude Český rozhlas, bude to fajn a my se samozřejmě v určité chvíli velmi rádi přidáme,“ dodal.

Soukromí provozovatelé podle jeho slov digitalizovat chtějí, ale teprve tehdy, až budou mít zaručenou úspěšnost a ukáže se, že čas, energie a investice vložené do takového projektu nebyly promarněny.

Takový postoj se úplně nelíbí Jakubu Boučkovi z internetového Rádia Akropolis. „Já si nemyslím, že by přechod na digitální vysílání měl být postaven na dobrovolné bázi. Začínám mít čím dál větší pocit, že přechod by měl být dán zákonem. Mělo by být jasné, kdy se na digitální rozhlasové vysílání přejde. Nemyslím, že by to bylo v rámci pěti let, tak naivní nejsem. Ale je to v podstatě jediná varianta, jak přejít na digitální rozhlasové vysílání v České republice,“ prohlásil Bouček.

…třeba Český rozhlas

Vedoucí skupiny pro digitální vysílání v Českém rozhlase Pavel Balíček upozornil zástupce komerčních médií, že veřejnoprávní stanice už průkopníkem digitalizace dávno je. „Už od roku 1999, kdy byly první experimenty v DABu a od roku 2001, kdy byly první experimenty s DVB,“ připomněl. „My jsme připraveni a ochotni rozjet DAB a jenom čekáme na to, až k tomu budeme mít technickou možnost. V případě, že Český rozhlas získá kmitočty, začne vysílat. Dlouhodobá koncepce je získat celoplošný multiplex pro umístění šesti, osmi, deseti… celoplošných stanic, a to v III. televizním pásmu. Vytvářet celoplošné sítě v L-bandu je ekonomicky ještě méně efektivní, než vysílat do zdi,“ vysvětlil cíle rozhlasu Balíček. „Chtěli bychom mít i dvě pozice v regionálních multiplexech, které jsme ochotni sdílet s komerčními vysílateli,“ dodal.

Digitální vysílání by umožnilo Českému rozhlasu nabídnout stanice, které dosud v éteru scházejí a pro komerční provozovatele není jejich formát zajímavý, například rádio s nepřetržitým zpravodajstvím. „Já to velice vítám a je to správná odpověď na to, co je pluralita v České republice,“ reagoval Michel Fleischmann z Lagardere. „Vytváří ji veřejnoprávní rozhlas, bude ji rozvíjet, jsme tomu rádi. Pluralita v komerční sféře je mnohem širší otázka,“ pokračoval.

Balíček také komerční provozovatele varoval, že by mohlo dojít na dosud jen opatrně zmiňované plány, kdy by pásmo VKV bylo za deset až dvacet let postoupeno telekomunikačním operátorům pro jiné služby. „Proto by se měla brát na zřetel úvaha, že jednou bude třeba nutné VKV vypnout,“ varoval. K propagaci digitálního vysílání může rozhlas využít všech svých okruhů, ale nezanedbatelnou úlohu musejí hrát také prodejci přijímačů.

Tomáš Řapek na závěr celého semináře připomněl, že všechny digitální rozhlasové normy nemusejí nést jen zvukovou stopu. „Je úplně jedno, co se na datových trasách vysílá, jestli je to MPEG-2, MPEG-4, data, nebo obrázky. Když se infrastruktura vybuduje, dá se využít i k jiným, nerozhlasovým účelům,“ konstatoval. Miroslav Hrnko z Lagardere využití této možnosti někdy v budoucnosti nevyloučil.

Odebírejte

Filip Rožánek

Novinář, analytik, lektor nových médií a digitálního marketingu. V současné době editor Digizone.cz, předtím šéfredaktor Marketing & Media, redaktor Hospodářských novin, analytik a vedoucí webeditorů v Českém rozhlase. Externě spolupracuji i s dalšími médii.
Filip Rožánek
Odebírejte