Pravda v pouštním písku

Nadávání na média je oblíbené tuzemské hobby. Mediální výchova je ovšem v plenkách, takže jde zpravidla o hospodské tlachy a dojmologii.  Když se takové dojmologie dopouštějí blogeři na iDNES, můžeme jim to odpustit. Vnímají novináře a novinařinu optikou běžného člověka (a obvykle pod momentálním návalem emocí). Nikdo po nich nechce, aby znali všechny souvislosti.

Horší je, když se dojmologie vloudí do médií jako takových a z dojmu se stane údajný fakt. Nejnovější případ jsem našel na serveru Lupa. Celkem pěkný článek o egyptské krizi na Twitteru končí kopancem do tuzemských médií jako celku.

Patrick Zandl píše:

„Na druhou stranu, v České republice se média příliš dění v Egyptě nevěnovala, o událostech začala referovat pozdě, bez větší pozornosti a řada z nich se věnovala spíše problémům turistů, kteří se obávají odcestovat za sluncem do Hurgady.

To by mě zajímalo, na jakých údajích je takové paušální odsouzení tuzemských médií postaveno. Podobně silná tvrzení bývají buď podložena analýzou, anebo je z textu přinejmenším jasné, že to je subjektivní pocit autora.

Obávám se, že v tomto konkrétním případě se Patrick spíše snažil o efektní tečku. Nevím, která média sleduje, ale s pokrýváním egyptské krize to tentokrát v českých sdělovacích prostředcích není vůbec špatné.

Podívejme se na fakta:

Odkazy zachycují jen namátkové zpravodajství Českého rozhlasu, který situaci sleduje prostřednictvím svého zpravodaje Břetislava Turečka.

Pokud se zaměříme na klíčové období 18. ledna 2011 až 3. února 2011, zjistíme, že mediální monitoring Newton IT za toto období eviduje 529 zmínek jen o Mubarakovi ve všech typech českých sdělovacích prostředků (tištěné deníky, televizní a rozhlasové stanice, internetové servery).

Kromě Českého rozhlasu sleduje situaci od začátku například Aktuálně.cziDNES.cz,iHNed, Lidové noviny, ČTK a ČT 24. Z turistického pohledu se egyptské události řeší až od posledního lednového dne.

Tuzemská média neselhala. Selhal dojem z nich.