Pravda v pouštním písku

Nadávání na média je oblíbené tuzemské hobby. Mediální výchova je ovšem v plenkách, takže jde zpravidla o hospodské tlachy a dojmologii.  Když se takové dojmologie dopouštějí blogeři na iDNES, můžeme jim to odpustit. Vnímají novináře a novinařinu optikou běžného člověka (a obvykle pod momentálním návalem emocí). Nikdo po nich nechce, aby znali všechny souvislosti.

Horší je, když se dojmologie vloudí do médií jako takových a z dojmu se stane údajný fakt. Nejnovější případ jsem našel na serveru Lupa. Celkem pěkný článek o egyptské krizi na Twitteru končí kopancem do tuzemských médií jako celku.

Patrick Zandl píše:

„Na druhou stranu, v České republice se média příliš dění v Egyptě nevěnovala, o událostech začala referovat pozdě, bez větší pozornosti a řada z nich se věnovala spíše problémům turistů, kteří se obávají odcestovat za sluncem do Hurgady.“

To by mě zajímalo, na jakých údajích je takové paušální odsouzení tuzemských médií postaveno. Podobně silná tvrzení bývají buď podložena analýzou, anebo je z textu přinejmenším jasné, že to je subjektivní pocit autora.

Obávám se, že v tomto konkrétním případě se Patrick spíše snažil o efektní tečku. Nevím, která média sleduje, ale s pokrýváním egyptské krize to tentokrát v českých sdělovacích prostředcích není vůbec špatné.

Podívejme se na fakta:

• 28. listopadu 2010 se v Egyptě konaly parlamentní volby, jimž předcházelo zatýkání v řadách opozice,
• 1. prosince 2010 byly oficiálně oznámeny výsledky, podle nichž získala strana prezidenta Husního Mubaraka 99 % křesel ve sněmovně. Opoziční strany následně oznámily, že druhé kolo voleb bojkotují,
• mezitím začátkem ledna 2011 zesílily protesty v Alžírsku a Tunisku, kde zemřely desítky lidí,
• 14. ledna 2011 byl v Tunisku vyhlášen výjimečný stav a prezident opustil zemi,
• 16. ledna 2011 se v Tunisku ujal úřadu nový prezident, přičemž se média začala ptát, jaký dopad budou mít protesty na ostatní severoafrické země,
• 17. ledna 2011 Český rozhlas připomíná, že příčiny protivládních protestů jsou v severní Africe různé,
• situace v Tunisku se ani po sestavení nové vlády neuklidňovala, policie rozháněla demonstrace,
• 17. ledna 2011 se v Egyptě upálil před parlamentem muž, jehož inspirovaly tuniské protesty,
• 18. ledna 2011 se pokusili upálit další čtyři lidé, arabské vlády daly najevo obavy z přelití protestů do dalších zemí,
• 19. ledna 2011 se na ekonomickém summitu v Egyptě měla najít bariéra, která by zabránila šíření tuniské krize, nakonec bylo toto téma odsunuto do pozadí,
• 25. ledna 2011 vyrazili Egypťané demonstrovat do ulic, režim na to reagoval slzným plynem, vodními děly a gumovými projektily,
• 26. ledna 2011 vyzvaly západní země egyptský režim k umírněnosti, opozice naopakburcovala k dalším protestům, pozatýkány byly stovky demonstrantů,
• 27. ledna 2011 sděluje opoziční předák Muchammad Baradej, že je připraven vést zemi, nepokoje už mají na svědomí sedm mrtvých,
• mezitím se začalo demonstrovat v Jemenu,
• 28. ledna 2011 přichází zpráva, že v turistických letoviscích je klid, egyptské úřady ovšem vypnuly internet a demonstrace se začaly šířit do menších měst, kvůli nočnímu zakázu vycházení neletělo do Egypta letadlo ČSA,
• 29. ledna 2011 rezignovala egyptská vláda, ovšem demonstranti žádají odchod prezidenta a zaútočili na ministerstvo vnitra, Západ varuje egyptskou vládu před násilím, od 16 hodin platí zákaz vycházení,
• 30. ledna 2011 české ministerstvo zahraničí doporučilo cestovat do Egypta jen v nejnutnějších případech, z Francie se do země přestalo létat. Opozice se sjednocuje. Perličkou je zjištění demonstrantů, že na vymývání očí po zásahu slzným plynem je nejlepší Pepsi Cola. Evropská unie víceméně vyčkává, co se bude dít dál. Do Egypta už nesmí vysílat televizní stanice Al-Džazíra.
• 31. ledna 2011 čeští turisté začali rušit plánované zájezdy, vývoj v regionu se podepisuje na světových trzích a Káhiru čeká generální stávka. Nepokoje ovlivňují dokonce i činnost archeologů.
• 1. února 2011 demonstruje v Káhiře přibližně 200 tisíc lidí, USA a Kanada evakuují své občany,
• 2. února 2011 přichází zpráva, že Husní Mubarak nebude kandidovat v dalších volbách. Káhiru zachvátily brutální bitky, demonstranti jsou názorově rozděleni. Své občany evakuuje také Slovensko, Čína, Velká Británie, Rakousko a další státy, k situaci se vyjádřil americký prezident.
• mezitím jordánský král rozpustil vládu a jemenský prezident už nebude kandidovat,
• 3. února 2011 nabízí česká ambasáda v Káhiře přechodné ubytování, většina Čechů sevrátí o víkendu 5. - 6. února.

Odkazy zachycují jen namátkové zpravodajství Českého rozhlasu, který situaci sleduje prostřednictvím svého zpravodaje Břetislava Turečka.

Pokud se zaměříme na klíčové období 18. ledna 2011 až 3. února 2011, zjistíme, že mediální monitoring Newton IT za toto období eviduje 529 zmínek jen o Mubarakovi ve všech typech českých sdělovacích prostředků (tištěné deníky, televizní a rozhlasové stanice, internetové servery).

Kromě Českého rozhlasu sleduje situaci od začátku například Aktuálně.cz, iDNES.cz,iHNed, Lidové noviny, ČTK a ČT 24. Z turistického pohledu se egyptské události řeší až od posledního lednového dne.

Tuzemská média neselhala. Selhal dojem z nich.