K jízdnímu řádu digitalizace jsou sociální i technické výhrady

Český telekomunikační úřad předložil 1. srpna k veřejné diskusi technický plán přechodu na digitální vysílání. Stanovená patnáctidenní lhůta pro uplatnění připomínek vyprší právě dnes. Jaké připomínky se zatím sešly a kdo všechno je vznesl? Přinášíme souhrn předložených návrhů.

Návrhy můžeme rozdělit do sedmi oblastí – technické náležitosti, sociální aspekty, urychlení digitalizace, digitální rozhlas, záležitosti kolem veřejnoprávního multiplexu, povinnosti státu a lokální problémy. Řadu podnětů sepsali běžní občané, připomínky však přišly také od televize Nova, České televize, nových digitálních stanic, nebo ministerstva informatiky. Některé subjekty zatím svá stanoviska nechtěly poskytnout. „Prozatím Vám nemohu poskytnout žádné informace, možné připomínky teprve dopracováváme,“ vzkázal například Ivo Ferkl z televize Nova. Televize Prima považuje své připomínky za důvěrné.

Přikažte MPEG-2

Jeden z občanů apeloval na Český telekomunikační úřad, aby v technickém plánu přechodu určil používaný kompresní standard. K tomuto názoru se přiklání i ministerstvo informatiky. „Mělo by jít převážně o vymezení standardů určujících zejména šíření TV signálu, kvalitu TV signálu, zdrojové kódování, kódování textu v případě EPG. Za nejdůležitější však považujeme, aby v době přechodu byl minimálně pro volně šířené programy použit standardu MPEG 2,“ píše ministerstvo ve svých připomínkách. „V případě použití jiného standardu, např. MPEG-4, by mohla nastat situace, která z důvodu nedostatku přijímacích zařízení na trhu v dané oblasti přechodu znemožní vypnutí zemského analogového televizního vysílání v termínu, stanoveném TPP,“ dodává úřad Dany Bérové.

Myslete na důchodce

Český telekomunikační úřad při tvorbě technického plánu přechodu pominul sociální aspekty digitalizace. Vládou schválená koncepce přechodu na digitální vysílání ostatně v tomto směru ani žádné pokyny ČTÚ nedala. Úřad se proto narozdíl od slovenských sousedů držel technických hledisek. „Je potřeba myslet také na starší a sociálně slabší spoluobčany, pro které bude pochopení celého problému a především pořízení tzv. set-top-boxů problémem. Je zřejmé, že člověk ve věku např. 30 let nebude mít s digitalizací větší problém, ale osoba ve stáří 70 let tento problém mít může a s nějvětší pravděpodobností také mít bude,“ napsal ČTÚ pan Zdeněk Přichystal.

Navrhnul zřídit kontaktní místa, kde by se starší občané mohli poptat na podrobnosti kolem digitalizace a nechat si vysvětlit výběr a zapojení digitálního přijímače. „Náplní pracovníků těchto kontaktních míst by také bylo odpovídat na klasické dopisy, které by jistě mnoho starších lidí k získání informací využilo,“ píše Přichystal. Zároveň dodává, že by měl být zřízen zvláštní fond, z něhož by byl poukázkovým systémem dotován nákup set-top-boxů pro sociálně slabší obyvatele země. S takovým modelem počítají například Spojené státy americké.

Nové televize trvají na roce 2009

Technický plán přechodu nepotěšil Asociaci digitálních televizí, která sdružuje Febio TV, Óčko, RTA, TV Barandov TV Pohoda a Z1. Připomínky však zasílají individuálně. „K Technickému plánu přechodu se samozřejmě vyjádříme, ale nikoliv kolektivně jako ADT, ale každá televize zvlášť. Na celý problém přechodu z pozemního analogového vysílání na pozemní digitální vysílání máme většinově společný pohled, který je vyjádřen termínem ukončení pozemního analogu k 9. 9. 2009. Ale každá z nových televizí může mít své specifické připomínky, zvláště pak RTA,“ sdělil ČRo Digital ředitel Óčka a zároveň předseda ADT Jiří Balvín. „Naše připomínky jsou především k termínům souběhu analogového a digitálního vysílání, protože si myslíme, že souběh by měl být maximálně 6 měsíců, v některých lokacích i 3 měsíce. Tak tomu bylo i v sousedním Německu. A pochopitelně chceme, aby tzv. analogová tma nastala co nejdříve!“ dodal Balvín za Óčko.

Zmíněná RTA své poznatky zatím zveřejnit nechtěla. „Připomínky vzneseme a teprve poté o nich budeme informovat odbornou veřejnost,“ oznámil ČRo Digital majitel RTA Jaroslav Berka.

Zpravodajská Z1 zkrácení souběžného analogového i digitálního vysílání podporuje, zejména pak u Prahy, Brna a Ostravy. „V uvedených oblastech běží digitální vysílání už od roku 2000 a je potřeba využít těchto zkušeností, spolu s připraveností obyvatel, k urychlenému vypínání analogového vysílání,“ argumentuje v připomínkách Z1 Martin Mrnka. „Kde jinde jsou podmínky na rychlý přechod DVB-T lepší?“ ptají se Petr Chajda z TV Barrandov a Fero Fenič z FEBIO TV a dodávají: „Pokud toto platí na uvedená města, tak potom všude jinde je to horší.“

Barrandov připojil také tabulky s novými termíny vypínání analogových vysílačů a zapínání digitálního signálu. Vypínat by se podle nich mělo od letošního prosince v Trutnově a skončit v září 2009 v Jeseníku.

Víceméně technické důvody vedou k výhradám vůči navrženým termínům společnost Radiokomunikace. „Termíny spuštění vysílání v oblastech Sušice a Plzeň nejsou optimální, neboť lokality jsou v zimním období nedostupné pro těžší techniku, která je nutná pro výstavbu,“ upozorňuje provozovatel multiplexu A. „Výstavba v jednotlivých oblastech na sebe geograficky nenavazuje, což znamená prodloužení nutného souběhu v některých oblastech,“ píše se v dokumetu. Radiokomunikace také varují, že v některých oblastech (Sušice, Brno) se předpokládá vypnutí analogové televize, aniž by ve všech sousedních regionech bylo zahájeno vysílání digitální. Mnoho lokalit by tak přišlo o analogový signál, ale nemohlo by zároveň naladit odnikud digitální. Stejné věci si všimla také Česká televize.

Konflikt s digitálním rozhlasem

Změny ve vypínání některých vysílačů navrhuje také společnost Teleko, která se zabývá digitálním rozhlasovým vysíláním v normě DAB. Loni na podzim například ve spolupráci s Českým rozhlasem vyzkoušela na území Prahy zkušební vysílání multiplexu DAB. Pro tento druh vysílání byly v Ženevě přiděleny kanály ve III. televizním pásmu 5A-D, 10A-D, 11A-D a 12A-D. Tyto kanály podle Teleka zasahují do stávajících televizních kanálů 6, 10, 11 a 12. „Uvítali bychom v materiálu podporu brzkého umožnění vysílání na přidělených DABovských kanálech, tj. zkrácení termínů na vypnutí konfliktních vysílačů analogové televize. To se týká vysílačů R12 Ústí nad Labem a Domažlice, R11 Jihlava a Trutnov, R10 Plzeň a R6 Klatovy a Hradec Králové,“ upozorňuje jednatel firmy Tomáš Řapek.

Kmitočty veřejnoprávního multiplexu

Už zmíněné Radiokomunikace nejsou spokojeny ani s pojetím veřejnoprávního multiplexu, kde by měly své digitální programy vysílat Česká televize a Český rozhlas. Zákon pro tuto nově vzniklou síť, označovanou číslem 1, požaduje 95% pokrytí. V současné době vysílají tyto stanice v multiplexu A, z něhož se stane síť 2. „Časový harmonogram rozvoje sítě komplikuje proces přechodu programů ČT a ČRo mezi sítěmi 2 a 1 všem dotčeným subjektům,“ argumentují Radiokomunikace a navrhují snížit počet etap přechodu na minimum. Česká televize potřebuje podrobněji specifikovat podobu sítě alespoň přiřazením regionů České republiky ke stanoveným kmitočtům. Současnou definici chápe jako příliš obecnou a neurčitou. Veřejnoprávní televize rovněž doporučuje zohlednit fakt, že na provozovatele sítě veřejné služby bude třeba vypsat výběrové řízení, kvůli kterému nemusejí být termíny stanovené technickým plánem splněny.

Povinnosti státu a jeho úřadů

Velmi radikální postoj zaujal vůči státním úřadům Fero Fenič z FEBIO TV. Navrhnul, aby do technického plánu přechodu přibyla sankční část, v níž by se ČTÚ zavázal, že za každý den zpoždění při zprovozňování digitálních vysílačů vyplatí provozovatelům digitálních stanic 100 tisíc korun „jako náhradu za vzniklou škodu způsobenou tímto zpožděním, a to převodem celkové sumy, odpovídající počtu dní zpoždění, na účet vysilatele do 30 dnů od uvedení (…) vysílače do trvalého provozu“. Podle Feniče se tím vytvoří tlak na dodržování harmonogramu výstavby digitálních vysílačů. Ministerstvo informatiky má za to, že by ČTÚ měl pravidelně, zřejmě pololetně, vyhodnocovat postup přechodu digitalizace.

Regionální problémy a lokální televize

Část připomínek upozorňovala na situaci lokálních televizních stanic a problematiku regionálního vysílání. „Český telekomunikační úřad opomíjí vznik sítě č. 4, která bude mít regionální charakter. Ministerstvo informatiky pokládá za vhodné právě v této síti nalézt místo pro stávající provozovatele regionálního vysílání, neboť tímto krokem by se situace v regionálním vysílání značně zjednodušila. Jsme si vědomi, že stávající provozovatelé regionálního vysílání provozují převážně toto vysílání na sdílených kmitočtech s TV PRIMA a jejich pokrytí ne zcela odpovídá vymezení pokrytí území dané VÚSC,“ stojí v dokumentu ministerstva informatiky.

Zájmy lokálních televizí hájí také klimkovická společnost B PLUS TV. Ta navrhuje, aby lokální digitální televizní vysílání bylo řešeno na individuálních kmitočtech mimo stanovené sítě. „Stávající lokální televize mají licence udělené RRTV do roku 2013. Uplatněním připomínky chceme dosáhnout toho, aby nebyly s ukončením analogového zemského digitálního vysílání připraveny na několik let o možnost vysílání,“ konstatuje místopředseda představenstva Oldřich Burger. České televizi vznikne problém s regionálním vysíláním na severní a jižní Moravě. „V přechodném období nebude možné rovnocenné zajištění distribuce regionálního vysílání,“ stojí v materiálu ČT. Protože jde o politicky citlivou věc, navrhuje televize zajistit v dotčených oblastech informační kampaň.

Technická skupina Českého telekomunikačního úřadu předložené návrhy vyhodnotí na svém zasedání ve čtvrtek 24. srpna, den nato by mělo padnout konečné rozhodnutí Rady ČTÚ. Televize Nova a Prima pak budou mít pouhé dva pracovní dny, aby se vyjádřily, zda takový technický plán budou plnit. Pokud ano, náleží jim podle zákona bezplatná bonusová licence. Podobu technického plánu také projedná na svém zasedání vláda. Jízdní řád digitalizace vstoupí v platnost 1. července 2007.

Odebírejte

Filip Rožánek

Novinář, analytik, lektor nových médií a digitálního marketingu. V současné době editor Digizone.cz, předtím šéfredaktor Marketing & Media, redaktor Hospodářských novin, analytik a vedoucí webeditorů v Českém rozhlase. Externě spolupracuji i s dalšími médii.
Filip Rožánek
Odebírejte