Komu vadí kouzla Harryho Pottera

Polské školství stojí před zásadními reformami. Jde při nich také o to, čím by měli malí Poláci na základní škole zaplnit své čtenářské deníky, aby si vybudovali vztah k literatuře a rodnému jazyku. Učitelé se mají řídit jednotným kánonem povinné a doplňkové četby. A právě tady se objevil překvapivý nepřítel polských politiků.

Nová pravidla povinné literatury připravila skupina odborníků jmenovaná ministerstvem školství. Předseda komise Andrzej Waśko si přitom zchladil žáhu na Harrym Potterovi. V nedávném rozhovoru pro deník Gazeta Wyborcza vysvětloval, proč jsou příběhy spisovatelky J. K. Rowlingové přesně tím typem knížek, které by polské děti číst neměly.

Akademik je členem vládní strany Právo a spravedlnost a od ledna radí se školstvím také prezidentovi. „Literatura tu není od toho, aby se líbila, má být moudrá,“ řekl novinářům ještě jako ministerský úředník. „Pokud se má dítě rozvíjet, musí čelit problému, že něčemu nerozumí,“ pokračoval ve své myšlence. Populární knížky podle něj žádné složité otázky neřeší, takže nenaučí školáky myslet.

Britským knihám o čarodějnickém světě pak konkrétně vytýká, že v nich prý jsou kouzelníci něco víc než normální lidé. Označil je za politickou bajku a trochu kuriózně jim vyčetl, že se v nich dají objevit paralely se situací současného Polska. Harry Potter není uznán ani jako doplňková literatura. „Ta knížka propaguje škodlivou vizi společnosti členěné na kasty,“ rozčílil se Waśko v rozhovoru. Přísnému oku komise naopak vyhověly třeba Mikulášovy patálie, Letopisy Narnie nebo Hobit. Tato díla se dostala na seznam povinné četby, který má pro každý ročník ani ne deset položek.

Komentátoři Gazety Wyborczy celkově označili ohlášené reformy za návrat do devatenáctého století. Vládní plány se nelíbí ani učitelským odborům. Důvody k tomu mají různé, Waśkův originální přístup k povinné literatuře pro školáky na základním stupni je jenom jeden z nich. Předseda učitelského svazu Slawomir Broniarz ministerstvu vzkázal, že změny nepovedou ani tak k lepšímu vzdělávání, jako spíš k ideologickému vlivu Práva a spravedlnosti. O přínosu předělaných osnov ke kvalitnější výuce dost pochybuje.

Abychom zůstali u kouzelnických příměrů, reformy by se určitě líbily lordu Voldemortovi. Není ovšem jisté, jestli by akademik Waśko tušil, kdo to vůbec je. Podle toho, jak nejprodávanější dětskou knížku posledních let interpretuje, ji pravděpodobně nikdy nečetl. Svět, který spisovatelka Rowlingová stvořila, není rozhodně tak černobílý, jak ho předseda komise popisuje. Vždyť se celou dějovou linií prolíná boj proti zlu, které prosazuje „čistotu kouzelnické krve“ a nakonec ho bok po boku porazí hrdinové různého původu a zázemí.

Povinná četba má dětem představit výběr světových i polských autorů a utvářet tak sdílené kulturní povědomí. Harry Potter na seznamu navzdory obecné popularitě být nemusí, ale určitě by se našly rozumnější argumenty. Emotivní reakce držitele státního vyznamenání za zásluhy o rozvoj polské kultury naznačuje, že problém bude hlubší. Tvorba J. K. Rowlingové už dříve dráždila konzervativní katolíky, jejichž internetové debaty o teologickém výkladu sedmidílné ságy a údajné propagaci okultismu působí na českého čtenáře jako horečnaté halucinace.

Polské ministerstvo dále ze světové literatury doporučuje třeba Vinnetoua, Malého prince nebo Alenku v říši divů. Pohled na žebříčky nejčtenějších knih ukazuje, že by se pro ně polské děti samy nerozhodly. Stejně jako Češi, Rakušané nebo Švédové mají rády spíš Deník malého poseroutky od amerického autora Jeffa Kinneye.

Čáry a kouzla ale nakonec přece jenom školáky neminou. Na úřední seznam se dostaly příběhy o Kouzelném stromu. Původně je to populární polský fantasy seriál, ze kterého posléze vznikly filmy a scenárista Andrzej Maleszka ho převedl i do knižní podoby. Dřevo čarovného stromu v něm dává obyčejným předmětům nadpřirozené schopnosti. V jednom díle se vypráví o dřevěném žezlu, jehož majitel může ovládat lidi a rozhodovat, co by měli dělat. Taková „politická bajka“ by se asi na ministerstvu líbila.

Vyšlo jako komentář v Hospodářských novinách.

Odebírejte

Filip Rožánek

Novinář, analytik, lektor nových médií a digitálního marketingu. V současné době editor Digizone.cz, předtím šéfredaktor Marketing & Media, redaktor Hospodářských novin, analytik a vedoucí webeditorů v Českém rozhlase. Externě spolupracuji i s dalšími médii.
Filip Rožánek
Odebírejte