Zemřela Margaret Thatcherová. Významná postava britských i světových dějin, která jako první žena stanula v čele britské vlády, třikrát za sebou vyhrála volby, svedla vítěznou bitvu o Falklandy, odolala bombovému atentátu a zastávala nekompromisní postoj vůči Sovětskému svazu.

Margaret Thatcherová s novináři, 27. 11. 1981 (foto: Archiv Evropské komise)

Také však názorově rozdělila Británii, neboť stejně nekompromisní postoje zastávala v domácí politice. Zvlášť kvůli událostem z poloviny 80. let jí dodnes mnoho lidí nemůže přijít na jméno. Proslulá je stávka horníků proti uzavírání uhelných dolů, která trvala od března 1984 do března 1985, provázely ji tvrdé střety demonstrantů s policií a došlo i k několika úmrtím. Zatímco „doma“ měla v ulicích desetitisíce horníků, na mezinárodní scéně vrcholilo složité jednání s Čínou o budoucím uspořádání Hong-Kongu.

Narazila při tom na mimořádně tvrdého soupeře, který si nakonec prosadil svou. Margaret Thatcherová se podle pamětníků nechala zaskočit a čínský protihráč jí sebral vítr z plachet.

Vraťte nám Hong-Kong

Smlouvu o pronájmu Hong-Kongu podepsala Velká Británie 1. července 1898. Na 99 let zaručovala Británii absolutní vliv nad tímto územím. Vyjednávání o dalším osudu Hong-Kongu začalo už v září 1982.

Britské ministerstvo zahraničí mělo za to, že cílem dohody bude formálně předat svrchovanost Hong-Kongu Čínské lidové republice, ale faktická správa bude i po 1. červenci 1997 britská. To by bezesporu znamenalo nový výklad slov „svrchovanost“ a „správa“.

Avšak po přistání v Pekingu 22. září 1982 Thatcherová zjistila, že čínská strana má navrch. Od vládních úředníků sice věděla, že ve smlouvě o pronájmu jsou jisté nedostatky, nepočítala však s konceptem, který vymyslel architekt čínských ekonomických reforem Teng Siao-pching. Říkal mu „jedna země, dva systémy“. Zatímco pro pevninu naplánoval socialismus čínského střihu, na ostrovech (Tchaj-wan, Hong-Kong a Macao) hodlal zachovat kapitalismus.

S tímto záměrem poslal na jednání s britskou ministerskou předsedkyní loutkového premiéra Čao C‘-janga. Thatcherovou o tomto plánu neinformovali a použili podpásovou metodu, jak dosáhnout svého. Nic netušící Thatcherová se po příletu do Pekingu vyjadřovala k budoucnosti Hong-Kongu zdrženlivě. Spoléhala na to, že se bude ještě vyjednávat, aniž by věděla, že Čína se už rozhodla.

Druhý den ráno, 23. září, přišel její čínský protějšek Čao C‘-jang náhle před novináře a řekl jim, že o navrácení Hong-Kongu do čínských rukou není pochyb. Podle Independentu dodal, že Čína učiní řadu opatření k tomu, aby Hong-Kongu zajistila jeho dosavadní prosperitu a stabilitu. Pak se odebral za Thatcherovou a oznámil jí v podstatě totéž. Tím, že takové stanovisko nejprve sdělil veřejnosti a až poté protistraně jako hotovou věc, se uchýlil k nevídanému narušení diplomatické etikety.

Klopýtnutí před kamerami

Ještě tvrdším oříškem ovšem byla schůzka se samotným Tengem Siao-pchingem. Oficiálně byl „jen“ vrchním velitelem armády, ve skutečnosti to byl muž, který Čínu řídil prostřednictvím svých chráněnců, zatímco sám zůstával ve stínu.

Železná lady ho navštívila 24. září 1982. Jejich jednání trvalo dvě hodiny a podle britských diplomatů bylo „drsné“ (abrasive). „Živě jsme pak diskutovali o tom, jestli je Tengův zvyk odplivovat si do plivátek před návštěvami jenom na efekt, nebo jestli je to opravdu takový vulgární buran, který se toho nemůže zbavit,“ dokresluje atmosféru výrok nejmenovaného účastníka ve vzpomínce pro už zmiňovaný deník Independent.

Při tiskovém brífinku Teng setkání suše okomentoval slovy, že čínská vláda vezme v úvahu zvláštní okolnosti diskutovaného území po jeho převzetí. Tím dal jasně najevo, že Čína chce Hong-Kong zpátky a názor nájemce – Velké Británie – ho víceméně nezajímá. Noviny si k článkům o výsledcích jednání symbolicky vybraly snímek z nešťastného klopýtnutí Margaret Thatcherové při odchodu z tiskové konference, kdy zakopla na schodech a spadla na kolena.

Závěrem pekingské návštěvy bylo, že se buď obě strany do dvou let dohodnou, anebo Peking bude v záležitosti Hong-Kongu postupovat jednostranně o své vůli. Výsledkem dalších diplomatických jednání pak byla dohoda z roku 1984, v níž se Velká Británie zavázala předat svrchovanost i faktickou správu Hong-Kongu čínské vládě.

„Společná deklarace vlády Spojeného království a vlády Čínské lidové republiky v otázce Hong-Kongu,“ jak zní oficiální název dokumentu, byla dojednána v polovině roku 1984. Obě strany ji slavnostně podepsaly 19. prosince 1984. Navenek Thatcherová mluvila o Tengově konceptu dvou systémů jako o „geniálním nápadu“.

Teng Siao-pching se předání Hong-Kongu Číně, k němuž došlo 1. července 1997, už nedožil. Zemřel pár měsíců před ceremonií, v únoru 1997. Bylo mu 92 let.

• 1173 zobrazení tohoto článku