Dave Barry: Balíme dárky levou zadní

Nastaly ty dny v roce, během nichž si připomínáme úplně první Vánoce, kdy tři mudrcové – Kašpar, Baltazar a Bylinkář – šli navštívit novorozeného Ježíše a, jak praví evangelium sv. Matouše, „obětovali Jemu dary: zlato, kadidlo a myrhu“.

Je to napsáno jednoduše, ale pokud se na tuto pasáž pečlivě zaměříme, odhalíme důležitý, často přehlížený teologický fakt: Není tam ani slovo o balicím papíru. Kdyby ho použili, Matouš by se o tom zmínil:

„- A dary zabalili do 600 metrů čtverečních papíru. - A, aj, papír to byl sněhuláky zdobený. - Když pak Josef jal se papír zahoditi, Marie ho zastavila, řka: ‘Ponechej ho, neboť tak slušivý jest! Bude se hodit roku příštího!’ - I pozvedl Josef oči v sloup. - A děťátko se více o papír zajímalo, než, řekněmež, o kadidlo.“

Nic takového se ovšem v Bibli nedočtete, což znamená, že vůbec první vánoční dárky NEBYLY zabalené. Bylo tomu tak, protože lidé, kteří s těmito dary přišli, měli dva výrazné povahové rysy:

  1. Byli moudří.
  2. Byli to muži.

Muži se do balení dárků nehrnou. Muži nechápou, co je tak úžasného na dávání dárku do papíru, aby ho někdo jiný mohl servat. Není to jenom můj názor; je to vědecky podložený fakt, založený na statistickém šetření mezi dvěma muži z mého okolí. Jeden z nich je můj syn Rob, který prohlásil, že dárek balí jedině tehdy, cituji, „když je tak hroznej, že nechci být u toho, až ho dotyčnej rozbalí“. Ten druhý je můj kamarád Gene Weingarten, který mi sdělil, že dárky sice balí, ale ze zásady nevěnuje zabalení každého z nich víc než 15 sekund. „Všichni mají jasno v tom, které dárky jsou od tatínka,“ poznamenal Gene. „Jsou to ty, které vypadají jako obří chrchely.“

I já balím dárky, ale nejspíš mám něco s motorikou, protože je nikdy nezabalím ÚPLNĚ CELÉ. Může to být třeba dárek o velikosti balíčku karet, který dám přesně na střed balícího papíru o velikosti běžného volejbalového hřiště, ale jakmile skončím s tím vším překládáním a uhlazováním, pořád je kousek dárku vidět. (Občas tenhle kousek začmárám fixkou.) Kdybych měl ve starém Egyptě na starosti mumie, tak by dolní polovina faraonova těla byla omotaná jenom magnetofonovou páskou.

Na druhou stranu, pokud dáte mé ženě čtvrt metru balicího papíru, klidně do něj zabalí nákladní letadlo C-130. Manželka totiž, jako mnoho žen, MILUJE balení věcí. Když od ní dostanete něco na baterky, zabalí je zvlášť, což je pro mě něco jako symptom mentální poruchy. Kdyby to šlo, moje žena zabalí zvlášť každý volt.

Jde mi o to, že balení dárků je jedna z dovedností, mezi něž patří například rození dětí, které od přírody jdou ženám lépe než mužům. Proto vám dnes představuji

TIPY PRO MUŽE, JAK ZABALIT DÁREK

Je-li to možné, kupujte dárky už zabalené. Pokud ho obdarovaný rozbalí, a ani vy nepoznáte, co to je, vždycky můžete říct, že to je myrha.

Redaktoři magazínu Žena a život nedávno připravili návod na výrobu vlastního balicího papíru, potištěného rozpůleným jablkem, namáčeným do směsi potravinářského barviva a tekutého škrobu. Museli být úplně zhulení.

Obtížně zabalitelné dárky nebalte vůbec! Dejte je jenom do pytle a přilepte na něj jeden z těch malých lístečků. Tím dosáhnete slavnostního dojmu, který na Štědrý den bezesporu oslní obdarovaného šťastlivce:

VAŠE ŽENA: Proč se nám pod stromečkem válí pytel na odpadky? VY: Ale to je dárek! Vidíš? Je na něm lísteček! VAŠE ŽENA (zírá do pytle na odpadky): Je tam fukar na listí. VY: Benzínovej! Pět koní! VAŠE ŽENA: Chci se rozvést. VY: A taky pro tebe mám trochu myrhy.

Závěrem si zapamatujte, že nejdůležitější není ani to, co dáváte, ani to, jak to zabalíte. V tomto krásném období roku je nejdůležitější schovat si účtenku.

Copyright © 2008 Dave Barry. Published by The Miami Herald Media Company.

Název originálu: How to beat the wrap Původní vydání: Originál vyšel 9. prosince 2001