Charlotte Ella: První rozhovor

Charlotte Ella: První rozhovor

Jaké to asi bude, až jednou Mistrova dcera začne poskytovat rozhovory…

Tohle není Charlotte Ella Gottová. Jak by mohla, když je to smyšlený rozhovor z budoucnosti.
Tohle není Charlotte Ella Gottová. Jak by mohla, když je to smyšlený rozhovor z budoucnosti. PublicDomainPictures / Pixabay

S třináctiletou Charlotte Ellou Gottovou jsme se k jejímu vůbec prvnímu rozhovoru pro média sešli v proslavené vile na Bertramce. Zatímco se v zadním traktu dav turistů fotil před voskovou figurínou dva roky zesnulého Mistra, my jsme usedli v pokoji, vyzdobeném fotografiemi ze státního pohřbu. Za okamžik přišla s čajem a bonboniérou i Charlottina matka Ivana Macháčková. „Chodí nám tolik dárků! Před týdnem třeba jeden Karlův fanoušek z Petrohradu poslal takovou roztomilou citronově žlutou volhu,“ vysvětlila na úvod. Charlotte Ella vypadala trochu jako zmenšená Gottova kopie. Lehce exotické vzezření dokreslovalo trendy sárí, přivezené z Norimberka.

Nedá mi to, než začít tím návalem Němců. Charlotto, domluvíš se s nimi? Učíš se německy?
Da. (Macháčková: To bylo rusky.) Jé, jako by to v týhle době stejně nebylo jedno.

Jaká je tvoje nejsilnější vzpomínka na tátu?
Pamatuju si, jak mě vezl v kočárku na Vyšehradě. Byl krásný květnový den, lidi se zastavovali, koukali dovnitř a přáli mi hodně štěstí. Byla jsem hrozně malá, ale to jak se vždycky pokřižovali, si pamatuju doteď. Taky si vzpomínám, že mě táta choval a zpíval mi Malé Gottě spalo v bytě. Složil to sám a vždycky se mi líbilo, jak mě u toho šimral na tvářích. Když mi bylo deset, začalo mi to trochu vadit, ale i tak to bylo pěkný.

Co teď vůbec dělají tvé sestry? O Dominice jsme naposledy slyšeli, když si vzala finského rockera, Lucie brigádničila v Tescu…
Já toho moc nevím, ale asi se maj fajn. Teda, Dominika moc ne, teď je asi zbouchnutá (do rozhovoru opět vstupuje Ivana Macháčková: Jak to mluvíš?!)… teda… těhotná, ale neví s kým to má, ona se u ní vystřídala celá kapela, takže to možná bude štěkat. (Macháčková: Charlotto, nebuď drzá, nebo ten rozhovor ukončíme!) No jo, mami…

A Lucie? Pořád prodává?
(Macháčková: Nebuďte nekorektní.)

Promiňte. Chtěl jsem říct, věnuje se Lucie ještě obchodní činnosti?
Jo, ta je bezva, teď povýšila. Dělá na výseku masa v Hypernově. Určitě jste ji musel vidět, ona pracuje v tom megacentru, hm, tam nad Prahou. (Ukazuje prstem na fotografii Hradčan.) Jo! Prague Castle Historic Plaza. Vždycky mi schovává uzenou klobásu, než je nabarví.

A tebe to táhne spíš k muzice, nebo za pult?
Za pult k muzice. Chtěla bych prodávat v Bontonlandu.

Sama zpívat nechceš?
(Otráveně:) Copak můžu?

Nemáš talent? Ty, dcera velkého zpěváka?
Ale talent jó… Jenom bych nikoho nezajímala.

Možná se pleteš. Jméno Gott je dobrá značka i dneska…
(Macháčková: To je, tantiémy nesou asi šest milionů euro ročně, půlka z toho je Včelka Mája. Ale do aktivní kariéry ji tlačit nechci, ono to jméno má i svou negativní stránku.)

Vždyť jsme ateistická země, tři čtvrtiny Čechů nevědí, co to Gott znamená.
(Macháčková: Češi možná ne, ale projeďte si Prahu. Vedle Sazka Arény mešita. Vedle China Mobile Arény mešita. Na Letný mešita. Holka vystoupí na pódium a někdo se tam ve jménu Proroka odpálí. To určitě!)
Charlotte Ella: Můžu taky něco říct? Ten rozhovor je se mnou, mami.

Ty se taky bojíš fidžájínů?
Já myslím, že jsou prima. Na lyceu si hraju s Alim, Abdulem i Fatinem. Fatin má takový krásný černý oči… A slíbil mi, že mě jednou vezme k nim a ukáže mi máminy burky. Já bych ho za to chtěla vzít sem na čaj.
(Macháčková: Na to zapomeň, nějakej ručníkář vejde na Bertramku jenom přes mojí mrtvolu!)
Gottová: (Ušklíbne se.) Tak ručníkář? Na tom se pracuje. Ali má takovou trhavinu, co vypadá jako bonbóny.
(Macháčková nedůvěřivě odsune bonboniéru od fanynky s pravopisně chybným německým věnováním, ležící na stole.)

Když nemáš strach z muslimů, tak co ti brání vejít do studia a začít natáčet jeden hit za druhým?
(Gottová tragicky vzdychne a mlčí.)

Opravdu o tom nechceš mluvit?
(Další tragické vzdychnutí.) Tak jo. Hlas mám jako Gott a tady (zkříží ruce na hrudníku) nemám nic. Jsem tátovi tak podobná, že si mě na ulici pletou s klukem. (Hystericky se zhroutí v křesle a brečí na celé kolo.)
Macháčková: Chtěla k Váno… (zarazí se) …k Zimním svátkům plastiku. Nedala si to vymluvit, že prý o tom psali na netu v Cool Girl M’zine. Je jí třináct, kruci, ještě se vyvine, ale vysvětlujte jí to.
Gottová: Buééé…. Ale Puč-Mi Brč Ko už měla několik kluků… buééé…
Macháčková: Puč-Mi živí rodinu, když má tátu v lochu… vlastně… je sociálně nedostatečná, jsem chtěla říct. Víte, ještě si na Kodex korektnosti úplně nezvykla. (Rty bezhlesně naznačuje: Starej Puč-Mi padělal trpaslíky.)

Charlotto, ale to přece nevadí. Před třinácti lety, když ses narodila, holky letěly na Tokio Hotel a u těch taky nikdo nevěděl, jestli jsou kluci nebo holky.
A pamatujete si jediný jejich hit?

Ehm, ne.
Tak vidíte!!! (Nový záchvat pláče.)

A Helena by nepomohla? Musí mít spoustu fíglů, teď jsem ji v jejích skoro sedmdesáti viděl jako playmate měsíce.
Macháčková: To jsou dva roky starý fotky. Je upoutaná na lůžko.

To mě mrzí, je to vážné?
Macháčková:
Fyzicky je na tom skvěle, titanový klouby se hejbou jako za mlada. Ale… (krouží prstem u spánku). Byla dobrá, dokud si dělala svou hudbu. Jenže před půl rokem přišla, že předělá Tvou vůni cítím dál na technoverzi Smells Like Pot A Bit, tak z ní udělali cvoka.
Gottová: Ale zajít bych za ní mohla. Ráda mě uvidí.
Macháčková: Když tě k ní Martin pustí.
Gottová: Já už něco vymyslím. Ještě všem ukážu, co dokáže Gottová.

• 327 zobrazení tohoto článku

Odebírejte

Filip Rožánek

Novinář, analytik, lektor nových médií a digitálního marketingu. V současné době editor Digizone.cz, předtím šéfredaktor Marketing & Media, redaktor Hospodářských novin, analytik a vedoucí webeditorů v Českém rozhlase. Externě spolupracuji i s dalšími médii.
Filip Rožánek
Odebírejte